18 C 212/2022-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 21. 4. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4.362 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z této částky od 7. 3. 2022 do 3. 4. 2022, s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 4.362 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 4.362 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem za období od 1. 10. 2021 do 6. 3. 2022 ve výši 312,49 Kč a také zaplacení částky 248 Kč, představované nezaplacenými poplatky za výběry z bankomatu s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet a následujícího dne byl uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši 5.000 Kč. Žalovaný porušil smlouvu a žalobkyně proto v souladu s podmínkami pro používání kontokorentu úvěr zesplatnila ke dni 7. 3. 2022, přičemž dlužná částka byla k tomuto dni tvořena nesplacenou jistinou ve výši 4.362 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 312,49 Kč. Následně žádné platby žalovaný neprovedl. Úrok ve výši 11,75 % ročně od 4. 4. 2022 požadovala v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Zesplatněním se stal úvěr splatný v plné výši včetně příslušenství. Poplatky ve výši 198 Kč odpovídají nezaplaceným měsíčním poplatkům za výběry z bankomatu po 100 Kč, které byly účtovány dne 31. 10. 2021 a dne 30. 11. 2021 a tato částka byla ponížena o příchozí platby ve výši 1 Kč. Zbývající dlužná částka 50 Kč odpovídá nezaplaceným měsíčním poplatkům za neomezené zasílání informačních SMS dle ceníku po 25 Kč, které byly účtovány ve stejných dnech. Přes předžalobní upomínku žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 16. 8. 2022 upřesnila, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací, které sdělil žalovaný v žádosti o úvěr a tyto údaje byly ověřeny jednak doklady od žalovaného, jednak v dostupných registrech. V bankovním registru klientských informací nebyl nalezen žádný aktivní produkt, žalovaný nebyl veden v insolvenčním rejstříku. S ohledem na nízkou částku bylo žádosti vyhověno, když tvrzený příjem činil 20.000 Kč. 5. Účastníci byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně byla výzva doručena dne 26. 9. 2022, žalovanému vhozením do domovní schránky dne 27. 9. 2022 fikcí. Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 6. Z rámcové smlouvy, z předsmluvních informací, z výzvy k zaplacení včetně dokladu o odeslání, z přehledu čerpání splácení kontokorentu, z podmínek pro používání kontokorentu, z výpisu z běžného účtu, z dodatku [číslo] z dokladu o zkoumání úvěruschopnosti soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet a poskytla mu debetní kartu. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dodatkem [číslo] rámcové smlouvy ze dne [datum] bylo žalovanému umožněno čerpat tzv. kontokorent ve výši 5.000 Kč na dobu neurčitou. Úvěr měl být splácen průběžně připsáním na běžný účet při úrokové sazbě 18,9 % ročně. Podmínkou používání kontokorentu bylo, že kontokorent musí být splacen do jednoho roku od prvního čerpání. Dále musela na běžný účet chodit pravidelná úhrnná částka aspoň 6.000 Kč měsíčně a zároveň musel být dostatek peněžních prostředků na běžném účtu k úhradě úroku z kontokorentu. V případě neplnění některé z podmínek, mohlo dojít k zablokování, k účtování úroků z prodlení a náhradě dalších nákladů. Součástí dodatku byly podmínky pro používání kontokorentu. Kontokorent byl dle podmínek splácen tím, že byly peníze připisovány na běžný účet a tím docházelo ke snížení čerpané části. V případě nedovoleného překročení výše kontokorentu byla částka překročení splatná ihned. Za případ porušení smlouvy se považovalo prodlení s jakýmkoliv závazkem a následkem byla možnost odstoupení od smlouvy, požadování předčasného splacení kontokorentu, jakož i další práva. Dopisem ze dne 7. 3. 2022, odeslaným dne 8. 3. 2022, byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 4.922,49 Kč od 16. 3. 2022 s upozorněním na soudní řešení. Důvodem zesplatnění byla skutečnost, že žalovaný dlužil a žalobkyně proto vyzvala k předčasnému uhrazení všech dluhů. Obdobně z předsmluvních informací vyplývá, že úroková sazba činila 18,9 % ročně. Dle výpisu z účtu kontokorentu, žalovaný na něj provedl pouze jednu dílčí úhradu, jinak zůstal kontokorent nesplácen. Žalovaný tak na jistině čerpal 4.362 Kč, na poplatcích k datu zesplatnění dlužil 248 Kč a úrocích ke stejnému dni 312,49 Kč. 7. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek finančních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních služeb, kterou lze právně kvalifikovat jako smlouvu nepojmenovanou, avšak její součástí bylo sjednání konkrétního bankovního produktu, a sice běžného účtu a k němu navázané debetní karty ve smyslu § 2662 a následující občanského zákoníku. Následující den pak byl uzavřen dodatek umožňující čerpat žalovanému na tomto běžném účtu kontokorent až do výše 5.000 Kč, přičemž tento dodatek je nutné právně hodnotit v duchu ustanovení § 2665 občanského zákoníku jako smlouvu