18 C 227/2022-78 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 2. 12. 2020, která byla postoupena Okresnímu soudu v Bruntále jako soudu místně příslušnému, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.780 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.253,37 Kč za období od 13. 2. 2018 do 29. 11. 2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 798,86 Kč za období od 20. 2. 2018 do 29. 11. 2019, s běžícím úrokem ve výši 23,72 % z částky 5.221,31 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s běžícím zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky a za stejné období s tím, že právní předchůdce žalobkyně – [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovaný čerpal částku 8.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i úrok ve výši 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný však smlouvu porušil, kdy řádně a včas splátky nehradil, celkem zaplatil toliko 7.140 Kč, přičemž splatnost poslední splátky dle smlouvy měla nastat dne 12. 2. 2018. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Pohledávka k tomuto datu činila 6.780 Kč bez příslušenství. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, na kterou však nereagoval. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že věc udělal jako mladý: Požádal proto o možnost úhrady ve splátkách, když jeho příjem činí 9.800 Kč měsíčně, a proto navrhoval splátku 500 Kč měsíčně vždy k 20. dni v měsíci. 3. Soud nařídil jednání na den 10. listopadu 2022, přičemž žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce řádně omluvila, žalovaný se k jednání dostavil, a jednáno tak bylo v nepřítomnosti žalobkyně postupem dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. Žalovaný u jednání uvedl, že úvěr si vzal ve svých 18-ti letech, kdy chtěl pomoci své rodině, která byla v té době bez elektřiny. Šlo o jeho první úvěr. Ze začátku splácel úvěr sám, pak ale přišel o práci a matka mu přislíbila, že mu pomůže splácet, což zřejmě neudělala. Už s ní není v kontaktu. Nyní má spousty závazků a exekucí a se svou účetní se je snaží dát dohromady a začít je pomalu splácet. Potvrdil pravdivost údajů uvedených v zákaznické kartě. V rámci závěrečné řeči žalovaný navrhl splátku 600 Kč měsíčně, vždy k 25. dni v měsíci, když takovou částku jeho aktuální finanční situace umožňuje. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek, ze zákaznické karty, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a ze 3 výplatních lístků a pracovní smlouvy soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal o úvěr, kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, v místě výběru splátek žije od května 2016 a nemá žádné děti. Pracoval ve [právnická osoba] obchodní družstvo v pracovním poměru na dobu neurčitou jako prodavač od září 2016 s příjmem 7.463 Kč. Za bydlení hradil 2.500 Kč, ostatní výdaje činily 3.200 Kč. Měsíčně mu tak zbývala částka 1.763 Kč [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 8.000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli spolu s jistinou úvěru i úrok ve výši 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, celkem tedy 13.920 Kč, a to v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč, když první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující vždy do týdne. Úrok dle smlouvy činil 23,72 %, RPSN pak 195 %. Žalovaný v období od 10. 1. 2017 do 22. 9. 2017 provedl celkem 8 úhrad splátek v celkové výši 7.140 Kč [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek z postupitele na postupníka, a sice pohledávek ze smluv o zápůjčce a úvěrových smluv specifikovaných v příloze č. 1 této smlouvy. Dle této přílohy zde byla uvedena i pohledávka za žalovaným, která byla specifikována číslem smlouvy, datem uzavření, jménem a příjmením a bydlištěm i výší pohledávky. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem věřitele z téhož dne, odeslaným dne 13. 12. 2019 a zároveň byl vyzván k uhrazení částky 6.780 Kč bez příslušenství do 10 dnů od doručení oznámení. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 30. 4. 2020, která byla následujícího dne odeslána na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Nyní žalovaný pracuje jako číšník na základě pracovní smlouvy ze dne 4. 7. 2022 za hodinou mzdu 117,50 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 6. 2023, přičemž pracovní úvazek činí 20 hodin týdně. Mzda žalovaného za srpen 2022 činila 9.378 Kč, po provedení srážek ve výši 600 Kč, pak dobíral 8.778 Kč. Mzda za září 2022 znovu po zohlednění srážky činila 8.338 Kč. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud se musel nejprve zabývat otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Z předložených listin vyplynulo, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy uzavřené v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla řádně identifikována a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Soud má proto tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 10. Na základě předložených listin má soud dále za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku uzavření smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému hotovostní úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 13.920 Kč Smlouva je současně smlouvou spotřebitelskou, podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat, zda je úvěrovaný schopný úvěr řádně splácet, zda se nepředlužuje, čímž dochází k ochraně obou stran smlouvy. Nesplnění této povinnosti je pak stíháno sankcí absolutní neplatnosti. 11. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, který vyplnil zákaznickou kartu, uvedl své příjmy a výdaje a především pak žalovaný u jednání potvrdil tehdejší správnost těchto údajů, jakož i uvedl, že k platební neschopnosti u něj došlo v důsledku následné ztráty zaměstnání. Navíc se v té době jednalo o jeho první závazek, kterým se snažil ve své mladické naivitě