18 C 30/2022-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 27. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1.247 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.047 Kč od 9. 10. 2020 do zaplacení s tím, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] s pojistným splatným ročně. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 26. 5. 2020 a žalobkyně jej proto vyzvala upomínkou k zaplacení dlužné částky a upozornila jej na následky. Žalovaný přesto ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil a k zániku pojistné smlouvy tak došlo dne 8. 10. 2020. Za období od 26. 5. 2020 do 8. 10. 2020 žalovaný dluží pojistné ve výši 1.047 Kč. Žalobkyně spolu s dlužným pojistným požadovala také v souladu se smluvním ujednáním poplatek za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 31. 3. 2021 žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena do vlastních rukou dne 2. 2. 2022. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 31. 1. 2022 upřesnila, že pojistná smlouva mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] s účinností od následujícího dne a jejím předmětem bylo škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 2.856 Kč ročně, vždy k 26. dni pátého měsíce roku. Výzvou ze dne 13. 8. 2020 pak byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku, pokud pojistné nebude uhrazeno do 7. 10. 2020 O zániku pojištění byl žalovaný informován dopisem dne 29. 10. 2020 a předžalobní upomínka ze strany žalobkyně mu byla zasílána dne 14. 12. 2020 a tato je zpoplatněna částkou 200 Kč. 6. Podáním ze dne 3. 2. 2022 žalovaný sdělil, že plně respektuje žalobu, ale přesto žádá o pochopení jeho vysvětlení, kdy je momentálně v platební neschopnosti, jelikož v současné době mění a řeší svou životní situaci v Křesťanském středisku Teen Challange a není tak schopen dlužnou částku uhradit. Uvedl, že jeho příjmem jsou toliko dávky pomoci v hmotné nouzi, a tato částka zcela pokrývá pobyt v tomto středisku. Poprosil proto o schovívavost při dalším postupu vůči jeho osobě. Žalovaný vyplnil prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyplývá, že pobírá hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ve výši 2.490 Kč a příspěvek na živobytí ve stejné výši. Má dluhy, a to u [právnická osoba] ve výši 63.567,28 Kč, u společnosti [právnická osoba] ve výši 5.000 Kč a u [právnická osoba] ve výši 181.954 Kč. Doložil rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské [pobočka], kterým mu byl přiznán příspěvek na živobytí ve výši 2.490 Kč. 7. Z pojistné smlouvy, z upomínky k zaplacení dlužného pojistného, z oznámení o zániku pojištění, z předžalobní upomínky ze strany žalobkyně a z předžalobní upomínky právní zástupkyně včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: [právnická osoba] jako pojistitel a žalovaný jako pojistník a pojištěný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 26. 5. 2017. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 2.856 Kč a bylo splatné vždy 26. 5. kalendářního roku. Nedílnou součástí smlouvy byly pojistné podmínky a sazebník administrativních poplatků. Dle sazebníku poplatků účinného od 1. 1. 2020 činil poplatek za upomínku dlužného pojistného před zánikem pojištění 50 Kč a po zániku pojištění 200 Kč. Dle článku 10 odst. 1 písm. b) pojistných podmínek byl pojistitel oprávněn požadovat poplatky za úkony a služby, které jsou zejména vyvolané porušením povinností ze strany některého z účastníků pojištění. Výzvou ze dne 13. 8. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 2.856 Kč a nákladů na upomínání ve výši 50 Kč s upozorněním, že pokud nedoplatek pojistného nebude připsán na účet do 7. 10. 2020, pojištění zanikne. Dopisem ze dne 29. 10. 2020 byl žalovaný informován o zániku pojištění ke dni 8. 10. 2020 z důvodu neplacení a vyzván k zaplacení částky 1.047 Kč do 12. 11. 2020. Předžalobní upomínkou ze strany pojišťovny ze dne 14. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 1.247 Kč, když tato zahrnovala i náklad na upomínání ve výši 200 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 31. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu již ze strany právní zástupkyně žalobkyně a obdobně tak byl takto vyzýván upomínkou ze dne 1. 7. 2021. Upomínky obsahovaly upozornění na soudní řešení věci. 8. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistné. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky, resp. právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnanců za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaný porušil základní povinnost plynoucí z pojistného vztahu, a sice řádně hradit pojistné, které bylo splatné jednou ročně, vždy k 26. 5. kalendářního roku. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné právě dne 26. 5. 2020 a neučinil tak ani následně v dodatečně poskytnuté lhůtě. Nezaplacením pojistného tak došlo k zániku pojistné smlouvy postupem předvídaným ustanovením § 2804 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná částka je tak tvořena poměrnou částí pojistného za období od 26. 5. 2020 do 8. 10. 2020, kdy došlo k zániku pojištění ve výši 1.047 Kč a dále náklady za upomínku ve výši 200 Kč, když výše poplatku vychází ze sazebníku administrativních poplatků platného ke dni provedení tohoto úkonu. Nárok na zaplacení poplatku pak vychází z pojistných podmínek. Dnem následujícím po splatnosti pojistného se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou pojistného, žalobkyně však požadovala pojistné teprve od zániku pojistné smlouvy, přičemž výše úroku z prodlení vychází nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ke dni prodlení činila 8,25 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Žádal-li žalovaný, aby byla pochopena jeho situace, kdy si aktuálně řeší své životní problémy a je v platební neschopnosti, pak k této žádosti je nutné sdělit, že ani jedna ze zde uváděných skutečností nemá právní relevanci ve vztahu k zániku dluhu či nepřiznání příslušenství k tomuto dluhu. Soud však tuto skutečnost zohlednil při splatnosti, jak bude uvedeno níže. 13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21% DPH ve výši 189 Kč N