19 C 132/2022-80 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení zesplatněného úvěru podle smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] ze dne 6. 12. 2016. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 90 000 Kč. Sjednané splátky řádně nehradila, proto žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum]. Požadovala zaplacení jistiny ve výši 65 066,18 Kč, poplatků 300 Kč, smluvního úroku zkapitalizovaného ke dni splatnosti ve výši 1 636,77 Kč, dále smluvního úroku zvýšeného o sazbu zákonného úroku z prodlení zkapitalizovaného ze splátek po splatnosti vypočítaného ke dni 4. 2. 2020 ve výši 17 323,80 Kč, smluvního úroku ve výši 9,9 % ročně z dlužné jistiny včetně poplatků od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z jistiny včetně poplatků od 5. 2. 2020 do zaplacení. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do jistiny, poplatků a kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení, neboť žalovaná dne [datum] zaplatila částku 84 326,75 Kč. Nadále žalobkyně požadovala úhradu úroku a úroku z prodlení z částky 65 366,18 Kč od 5. 2. 2020 do 15. 1. 2021. Pokud se týče zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně zkoumala finanční toky na běžném účtu žalobkyně s příjmem za posledních 6 měsíců 15 333,67 Kč, řádným splácením úvěru splátkami 4 050,33 Kč, kontrolovala bankovní i nebankovní registry s negativním nálezem. Dále vycházela z informací žalované, že nemá vyživovací povinnost, je svobodná, má výdaje na domácnost 3 500 Kč, nemá další závazky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud řízení částečně zastavil ohledně částky 65 366,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 636,77 Kč od 6. 12. 2016 do 17. 10. 2018, kapitalizovaného úroku ve výši 17 323,80 Kč od 18. 10. 2018 do 4. 2. 2020, úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 65 366,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 65 366,18 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 4. Z důkazů provedených při jednání dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] ze dne 6. 12. 2016. Žalobkyně byla povinna poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaná jej byla povinna splácet v 60ti měsíčních splátkách po 1 907,81 Kč. Výše úroku činila 9,9 % ročně a roční procentní sazba nákladů na úvěr 10,37 % (smlouva). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, má čistý měsíční příjem 18 000 Kč, nemá vyživovací povinnost (žádost o poskytnutí úvěru). Z běžného účtu žalované u žalobkyně, na který byl úvěr čerpán, soud zjistil, že žalovaná na běžném účtu za období 6ti měsíců do doby čerpání úvěru vykazovala pravidelný příjem od [ulice] spásy [anonymizováno] za květen 7 926 Kč, červen 9 202 Kč, červenec 8 091 Kč, srpen 8 234 Kč, září 8 224 Kč a 8 981 Kč, říjen 6 524 Kč a 11 065 Kč, listopad 11 044 Kč a 8 166 Kč, splácela úvěr po 4 050 Kč (výpis z účtu). Dle bankovního registru klientských informací CBCB měla žalovaná evidován závazek z úvěru stavebního spoření (výpis z registru). Žalovaná čerpala úvěr dne 6. 12. 2016 ve výši 90 000 Kč. Žalovaná hradila úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, kdy přehled úhrad vyplývá z historie úvěru, podle které žalovaná hradila splátky od 17. 1. 2017 do 28. 3. 2019 s celkovou úhradou 37 270,51 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou některých splátek, žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem ze dne [datum] (historie úvěru, odstoupení od smlouvy). Výzvou ze dne [datum] odeslanou poštou stejného dne žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 94 611,26 Kč (výzva, poštovní podací arch). 6. Po právním zhodnocení prokázaného skutkového stavu věci dospěl soud k následujícím závěrům. 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Žalobkyně nesplnila povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně vycházela z příjmu žalované doloženého výpisem z účtu, přičemž je zřejmé, že průměrný měsíční příjem žalované činil pouze částku nedosahující výše 10 000 Kč, neboť od září 2016 byly na účet žalované dvě mzdy od stejného zaměstnavatele, kdy nebylo prokázáno, že obě mzdy byly vypláceny žalované. Žalovaná měla výdaj se splátkami dalšího závazku ve výši 4 050,33 Kč, náklady na bydlení neuvedla ani nedoložila, neuvedla počet členů domácnosti. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku, je tak smlouva o úvěru absolutně neplatná. Účastníci neplatného závazku jsou povinni si navzájem vydat poskytnutá plnění (§ [číslo], § 2993 občanského zákoníku). Žalovaná uhradila ve splátkách 37 270,51 Kč, byla proto povinna vrátit žalobkyni částku 52 729,49 Kč, přičemž splatnost závazku žalované nastala [datum] po uplynutí 5denní lhůty (§ 573, § 1958 odst. 2, § 1959 písm. e) občanského zákoníku) k zaplacení dluhu ze dne 19. 2. 2020. Dne 15. 1. 2021 žalovaná jistinu uhradila. Proto je povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9 % ročně z částky 52 729,49 Kč od 3. 3. 2020 do 15. 1. 2021. Ve zbytku soud žalobu zamítl. 13. Dle ust. § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 občanského soudního řádu soud žalobkyni přiznal náhradu účelných nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 87 % z nákladů spočívajících v zaplaceném a nevráceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. c) Sazebníku poplatků, odměně advokáta ve výši 3 740 Kč / úkon dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, částečné zpětvzetí žaloby), odměně advokáta (tarifní hodnota 11 680 Kč) ve výši 1 580 Kč / úkon dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (účast u jednání), režijním paušálu ve výši 300 Kč / úkon dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., jízdném vozem zn. Mitsubishi [registrační značka] při cestě [obec] – [obec] a zpět 726 km při spotřebě 5,8 l benzinu Ba 95/100 km a ceně 36,78 Kč bez DPH ve výši 4 961 Kč, náhradě za ztrátu času za 16 půlhodin 1 600 Kč dle § 14 vyhlášky, 21 % DPH k nákladům za právní zastoupení. 14. Dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. soud vrátil žalobkyni soudní poplatek snížený o 20 % nejméně 1 000 Kč z důvodu částečného zastavení řízení před zahájením jednání.