216 C 2/2022-32 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení částky od ve výši 56 259,50 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná po ukončení nájmu bytu [číslo] ve druhém podlaží domu [adresa], v ulici [ulice] č. o. [anonymizováno] v [anonymizováno], nepředala byt žalobci v řádném a vyklizeném stavu. Žalobce provedl vyklizení a opravu bytu na své náklady, přičemž celková částka představovala 66 959 Kč. Na úhradu této částky byla započtena částka 10 699,50 Kč představující uhrazenou kauci ze strany žalované a přeplatek za vyúčtování služeb za rok 2020. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou této částky, požadoval žalobce zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a proti uplatněnému nároku nevznesla žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], z dodatku ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum], z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] pro katastrální území Bruntál – město, z protokolu o převzetí bytu ze dne [datum], z popisu stavu bytu při jeho vyklizení dne [datum], z faktury ze dne [datum] na částku 66 959 Kč, z dokladu o odeslání zásilky žalované doporučenou poštou, z dokladu o výší kauce a jejího zápočtu na dluh žalovaného a z předžalobní upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná užívala na základě smlouvy o nájmu ze dne [datum] byt [číslo] ve druhém podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], sestávající ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství ve vlastnictví žalobce. Nájem bytu byl sjednán do [datum]. V části II. bod 2.4 nájemní smlouvy je zakotveno, že nájemce a ti, kdo s ním byt užívají, je povinen byt vyklidit a předat ho pronajímateli se vším zařízením, vybavením a příslušenstvím ve stavu, v jakém ho převzal dle protokolu o převzetí bytu. V části IV. bod 4.2 nájemní smlouvy je uvedeno, že drobné opravy a údržbu v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s údržbou hradí nájemce v rozsahu nařízení vlády č. 308/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. V bodě IV. bod 4.4 nájemní smlouvy je ujednáno, že nájemce je povinen odstranit závady a poškození, která způsobil v domě sám, neboť ti, kdo s ním bydlí. Nestane-li se tak po předchozím upozornění pronajímatele, budou závady a poškození odstraněny pronajímatelem na náklady nájemce. Žalovaná byt po skončení nájmu žalobci řádně nepředala, přičemž byt byl žalobcem získán až na základě vyklizení provedeného soudním exekutorem. Při vyklizení bylo zjištěno, že byt je nevyklizený, špinavý, v bytě byly odpadky, shnilé jídlo, nepořádek. Žalobce provedl na vlastní náklady prostřednictvím společnosti se sídlem [obec] vyklizení a desinfekci předmětného bytu, byla provedena demontáž a balení věcí, jejich odvoz a uložení do určeného skladu, odpad odvezen k likvidaci, provedena demontáž vestavěných skříní, kuchyňské linky a proveden kompletní úklid bytu. Celkové náklady představovaly 66 959 Kč. Tato částka byla vyúčtována [příjmení] správě [obec], která se pověřena správou bytů žalobce. [příjmení] byla také žalobcem uhrazena a následně doporučenou poštou ze dne [datum] přefakturována žalované se splatností téhož dne. Na snížení předmětné pohledávky byla započtena částka z kauce ve výši 2 123,50 Kč a přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 8 576 Kč, celkem 10 699,50 Kč. Zůstatek dluhu představoval 56 259,50 Kč. Žalované byla doručena žaloba včetně specifikace uplatněného nároku dne [datum]. V případě zohlednění pětidenní lhůty k dobrovolnému zaplacení dlužné částky nastala splatnost dne [datum]. Žalovaná byla před podáním žaloby písemně upomenuta k úhradě dlužné částky na adresu uvedenou v [anonymizováno] evidenci obyvatel, avšak na upomínku nereagovala a dlužnou částku neuhradila. Podle § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb., běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením. Podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2913 odst. 2 o. z., povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí. Podle § 2951 o. z., škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla sjednána platně nájemní smlouva na užívání bytu ve vlastnictví žalobce. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala byt udržovat v dobrém stavu a po ukončení užívání bytu jej předat pronajímateli ve stavu, v jakém ho převzala dle protokolu o převzetí bytu. V daném případě bylo prokázáno, že byt byl žalovanou převzat bez zjevných závad a poškození, čistý a vymalovaný. Žalovaná byt po skončení nájemní smlouvy ke dni [datum] pronajímateli nepředala a žalobce byt získal až v souvislosti s jeho vyklizením soudním vykonavatelem. Při převzetí bytu byl zjištěn shora specifikovaný stav bytu, který byl žalobce nucen napravit na vlastní náklady. V souladu se smlouvou je nájemce povinen nahradit náklady spojené s odstraněním poškození či závad bytu pronajímateli, pokud tyto závady a poškození bytu neodstranil sám, tak jak se zavázal ve smlouvě. Žalobce prokázal, že za provedení prací v předmětném bytě vynaložil náklady ve výši 66 959 Kč. Po odečtení kauce a přeplatku za služby za rok 2020 uhrazené žalovanou představuje zůstatek dluhu částku 56 259,50 Kč. Žalovaná byla písemně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak tuto neuhradila. Žalobce požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po doručení faktury, kterou byla částka žalované vyčíslena. Soud vycházel ze závěru, že skutková tvrzení týkající se splatnosti předmětné faktury byla obsažena v žalobě, která byla doručena žalované [datum]. S přihlédnutím k ustanovení § 1958 o. z. má soud za to, že pro splnění závazku je přiměřená lhůta pěti dnů. Žalovaná se tedy mohla dostat do prodlení až od [datum]. Od tohoto data byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 56 259,50 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, přičemž výše úrokové sazby je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. první o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 813 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.