216 C 35/2021-34 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení částky ve výši 690 Kč s příslušenstvím představující cenu služeb spotřebovaných žalovaným v roce 2020 v bytě žalobce [číslo] v prvním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], který žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], přičemž nájem bytu zanikl ke dni [datum], avšak žalovaný byt fakticky užíval až do [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky od [datum], požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena o nájmu bytu ve vlastnictví žalobce označeného [číslo] v prvním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] sestávajícího z jednoho pokoje, kuchyňského koutu a příslušenství. Nájem bytu byl uzavřen od [datum] a na základě dodatků nájem bytu trval do [datum]. Žalovaný byl výzvou ze dne [datum] vyzván k vyklizení bytu a jeho předání žalobci do [datum]. Tuto výzvu žalovaný převzal do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaný fakticky byt užíval až do [datum], kdy byl vyklizen soudním vykonavatelem. Z vyúčtování služeb za rok 2020 vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 690 Kč. Žalovaný byl upomínkou ze dne [datum] vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na tuto výzvu nereagoval. Dlužná částka měla být uhrazena do [datum]. Podle § 2251 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § [číslo] obdobně. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2247 odst. 1 o. z., strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle § 2247 odst. 2 o. z., pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle § 2247 odst. 3 o. z., způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle § 2247 odst. 4 o. z., strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena platně písemná smlouva o nájmu bytu ve vlastnictví žalobce, na základě níž byl žalovaný jako nájemce oprávněn užívat po sjednanou dobu předmětný byt žalobce a současně byl povinen platit sjednané nájemné, zálohy na služby spojené s užíváním bytu a vyúčtování služeb provedeného za předchozí kalendářní rok. Nájem bytu byl sjednán na opakující se dobu určitou s tím, že trval od [datum] do [datum]. Žalovaný nezaplatil vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 690 Kč. Fakticky byt žalovaný užíval bez právního důvodu do [datum]. Za období od [datum] do [datum] se jedná o nárok z titulu dlužných služeb poskytovaných společně s nájmem bytu, od [datum] do [datum] se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodů soud přiznal žalobci částku 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] až do zaplacení, neboť od tohoto data byl žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.