8 C 190/2021-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 11.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřeném mezi účastníky, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč. Uváděla, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel tuto smlouvu v postavení fyzické osoby – podnikatele. Žalobkyně požaduje dle článku 8.1 smlouvy smluvní pokutu ve výši 500 Kč x 5 neuhrazených splátek, tedy celkem 2.500 Kč. Dále požaduje žalobkyně dle článku 3.1 smlouvy poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky ve výši 3.500 Kč. Dále požaduje žalobkyně neuhrazenou jistinu ve výši 5.000 Kč a ze všech položek zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně uváděla, že smlouva byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím webové stránky [webová adresa], kde se žalovaný nejdříve zaregistroval. Pak zaslal žalovaný žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy předložené s žalobou a tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Žalobkyně úvěr vyplatila 12. 12. 2020 na účet žalovaného. Žalobkyně pak v této věci předložila listinu nazvanou jako smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na které se nachází podpis zástupce žalobkyně a dále je uveden podpis klienta, kód SMS verifikace [číslo]. V listině je uvedeno, že úvěr činí 5.000 Kč, doba trvání úvěru 70 dní od čerpání. Dále poplatek za poskytnutí úvěru 1 % za každý den čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Je uvedeno 5 měsíčních splátek po 1.000 Kč od 25. 12. 2020 do 19. 2. 2021. Za každý měsíc je uveden poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 700 Kč Celkem jedna měsíční splátka činí 1.700 Kč. V článku VIII. 8.1 je sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč s úhradou jakékoli jednotlivé splátky (uvedená listina). Bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku ve výši 5.000 Kč dne 12. 12. 2020 (sdělení peněžního ústavu ze dne 8. 12. 2021). 4. Soud posuzoval tento případ po právní stránce dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, dle ust. smlouvy o úvěru. Dle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V tomto případě se nejedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, když úvěrovaným je fyzická osoba – podnikatel. Vzhledem k tomu, že se nejedná o smlouvu o úvěru se spotřebitelem je v tomto případě možné uzavřít smlouvu nejen písemně, ale i ústně nebo také konkludentně. V tomto případě žalobkyně předložila smlouvu listinnou, na které je uveden podpis zástupce žalobkyně a SMS přiřazená žalobkyní k žalovanému. Součástí této smlouvy je uvedena povinnost uhradit úvěrujícímu poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3.500 Kč. Soud tento poplatek hodnotí jako skrytý úrok ve výši 70 % jistiny. Skrytý úrok v takovéto výši posoudil soud s ohledem na jeho rozsah, že se příčí dobrým mravům, i když se v tomto případě jedná o právní vztah mezi fyzickou osobou – podnikatelem a posoudil uzavření takové smlouvy a její vyhotovení a celou úvěrovou smlouvu jako neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům dle ust. § 580 občanského zákoníku, a dále také neplatnou z důvodu, že se zjevně příčí dobrým mravům a toto jednání odporuje zákonu a zákon obchází dle § 588 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů posoudil soud úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou i s ohledem na sjednanou smluvní pokutu ve výši 50 % z jistiny. K neplatnosti tohoto jednání a k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlédl v souladu s § 588 občanského zákoníku i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. 5. Soud se také zabýval otázkou, zdali došlo k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím webových stránek tak, jak to tvrdila žalobkyně. Jak bylo uvedeno v tomto případě, když jednou ze smluvních stran je podnikatel – fyzická osoba, není nutno požadovat písemnou verzi uzavření smlouvy. Avšak soud nepovažuje za jednání směřující k uzavření smlouvy a k její akceptaci uvedení kódu SMS verifikace [číslo] na předložené listině žalobkyní. V tomto ohledu tedy žalobkyně nesplnila svoji povinnost předložit soudu důkazy k prokázání tvrzení, že předmětná úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila na jednání nařízené na 6. 1. 2022, nebylo možné ji poučit dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. V tomto ohledu žalobkyně neunesla důkazní břemeno a je i z tohoto důvodu v řízení neúspěšná. 6. S ohledem na výše uvedené a dovození soudem, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a pro obcházení zákona dle § 580 občanského zákoníku, a to v celém rozsahu, posoudil soud nárok žalobkyně v režimu ust. § 2993 občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení ve výši částky 5.000 Kč, kterou žalobkyně žalovanému poskytla, když žalovaný tuto částku žalobkyni nevrátil. Na ostatní nároky pak žalobkyně nemá právo v rámci režimu bezdůvodného obohacení a tyto nároky byly zamítnuty. Na úroky z prodlení má žalobkyně právo podle § 1970 občanského zákoníku, ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když procesní úspěch je na straně žalovaného. S ohledem na obsah spisu pak žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.