8 C 232/2021-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále domáhala zaplacení částky ve výši 5.705 Kč s příslušenstvím a tvrdila, že žalovaný obdržel v hotovosti 5.000 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] Žalobkyně požadovala jistinu ve výši 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 221,51 Kč (z jistiny od 22. 9. 2020 do 6. 4. 2021), dále poplatky za upomínky ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně a smluvní pokutu ve výši 705 Kč (0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení od 22. 9. 2020 do 10. 2. 2021). 2. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne 1. 12. 2021 byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a uvede, zda a jakým způsobem byla posouzena schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před poskytnutím úvěru dle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a byla vyzvána, nechť označí důkazy k prokázání těchto tvrzení. V podání ze dne 16. 12. 2021 žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a z tohoto důvodu vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 855 Kč představující poplatky za upomínky ve výši 150 Kč a smluvní pokutu ve výši 705 Kč. Ve zbývající části žalobkyně na žalobě trvala. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení částečně zastavil v rozsahu učiněného zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 1 – odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř), a to ve výroku I. tohoto rozsudku. Zavinění zastavení řízení bylo shledáno na straně žalobkyně, když vzala žalobu zpět proto, že nebyla schopna splnit výzvu soudu uvedenou shora. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a o. s. ř. jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Soud zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] žalovaný při podpisu této smlouvy obdržel v hotovosti částku ve výši 5.000 Kč (smlouva). Aktivní legitimaci k podání žaloby pak žalobkyně prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením postoupené pohledávky. Uzavřenou smlouvu o úvěru posuzoval soud v souladu s § 86 odst. 2, věty prvé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dle § 87 odst. 1, věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého„ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věty druhé citovaného zákona, je smlouva neplatná.“ Jedná se tedy o případ, kdy poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru žadateli neposoudil řádně úvěruschopnost tohoto žadatele – spotřebitele. V daném případě žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že žalobkyně neprokázala, že postupovala v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a dovodil dle citovaných ustanovení absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy. Daný případ pak soud posoudil v režimu § 2993 občanského zákoníku (dále jen o. z.), jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného. Je po právu, aby žalovaný žalobkyni vydal, co získal, pokud žalobkyně plnila, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly. 6. S ohledem na výše uvedené vyhověl soud žalobě co do částky 5.000 Kč představující poskytnutou jistinu žalovanému včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 221,51 Kč. Ostatní uplatněné nároky jsou nedůvodné (náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč) a byly soudem zamítnuty. Právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Pokud jde o náklady řízení, soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. vycházel z částečného úspěchu a neúspěchu v dané věci. Úspěch žalobkyně byl vyčíslen na 78,7 %, (když soud kapitalizoval zákonné úroky z prodlení přiznané žalobkyni od 8. 4. 2021 do data vyhlášení tohoto rozsudku). Úspěch žalovaného představuje 21,3 %. Výsledný procesní úspěch žalobkyně tak činí 57,4 % a tomuto úspěchu odpovídají náklady řízení ve výši 855 Kč (soudní poplatek 400 Kč a odměna dle § 14b advokátního tarifu za tři vykonané úkony právní služby po 200 Kč, režijní paušál 3 x 100 Kč a 21 % DPH). K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Výsledné náklady řízení činí 855 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.