8 C 99/2021-55 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Bruntále dne 16. 4. 2021 požadoval žalobce, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany žalované datované dnem [datum], doručené dne [datum] žalobci je neplatné. Uváděl, že pracoval u žalované dle pracovní smlouvy z [datum] jako vyvážeč s místem výkonu práce [územní celek]. Dne 1. 3. 2021 byla žalobci doručena písemnost nazvaná jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru výpovědí“ dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Namítal, že z doručené písemnosti jasně nevyplývá, zda má pracovní poměr skončit výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce, a že zásilka měla být podána k doručení do vlastních rukou žalobce, což splněno nebylo. Dále uváděl, že pokud by pracovní poměr skončil výpovědí podle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, potom by pracovní poměr skončil až uplynutím výpovědní lhůty, a ne k datu 28. 2. 2021, jak tvrdí ve výpovědi žalovaná, a měl tedy skončit 31. 5. 2021. Dále tvrdil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou, aby žalobci po zaslání výpovědi sdělila, kdy má žalobce nastoupit do práce. 2. Žalovaná uváděla, že žalobce se bez jakékoliv omluvy a důvodu nedostavil do práce ve dnech 1. 2. 2021 – 5. 2. 2021 a byla mu ze strany žalované zaslaná výtka ze dne 8. 2. 2021 a bylo mu oznámeno závažné porušení pracovních povinností a jeho absence jako neomluvená. Další písemnou výtku zaslala žalovaná žalobci ze dne 11. 2. 2021 a opět vytýká neomluvenou absenci v zaměstnání, a to v období od 8. 2. 2021 – 12. 2. 2021 (omylem je na upomínce datum 11. 2. 2021). Dále žalovaná tvrdila, že ke dni 12. 2. 2021 žalobce nedocházel již 14 dnů do zaměstnání bez jakékoliv omluvy. Třetí písemnou výtku zaslala žalovaná žalobci dne 22. 2. 2021, a to z důvodu absence v práci v období 15. 2. 2021 – 19. 2. 2021, opět z důvodu absence v práci bez jakékoliv omluvy. Žalobce se tedy nedostavil bez jakékoliv omluvy do práce od 1. 2. 2021 – 19. 2. 2021 a takovouto dlouhodobou absenci v zaměstnání žalovaná kvalifikovala jako porušení povinností zaměstnance vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Žalovaná má za to, že z její strany byly dány důvody pro rozvázání pracovního poměru s žalobcem okamžitým zrušením dle ust. § 55 zákoníku práce, avšak přesto postupovala vůči žalobci příznivěji a zaslala mu výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce datované dnem [datum] (kdy tato byla žalovanou nepřesně nazvána jako„ okamžité zrušení pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g)“). Žalovaná uváděla, že s žalobcem ukončila pracovní poměr tímto způsobem výpovědí dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, když zde byly dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr (dlouhodobá neomluvená absence), přičemž takovéto porušení povinností zaměstnance lze kvalifikovat minimálně jako závažné porušení povinností vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci. Žalovaná uvedla, že její výpověď splňuje náležitosti stanovené zákonem, kdy však omylem uvedla do výpovědi, že pracovní poměr skončí ke dni [datum]. Žalovaná dále uvedla, že výpověď byla z její strany zaslána žalobci do vlastních rukou poštou dne 24. 2. 2021. 3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou. Žalobce jako zaměstnanec žalované měl pracovat jako obsluha vyvážečky a místem výkonu práce je areál staveb [územní celek]. Den nástupu do práce 3. 6. 2019 (pracovní smlouva ze dne [datum]). Žalovaná zaslala žalobci přípis nazvaný jako napomenutí ze dne 8. 2. 2021, a to z důvodu hrubého porušení pracovní kázně, opuštění pracoviště během pracovní doby a neomluvené absence žalobce od 1. 2. 2021 – 5. 2. 2021. Dále byl žalobce upozorněn, že tato absence bude žalovanou považována za neomluvenou a že se jedná o první napomenutí (napomenutí a podací stvrzenka). Dále žalovaná zaslala žalobci přípis nazvaný jako druhé napomenutí, kde upozorňuje žalobce jako zaměstnance, že považuje za neomluvenou absenci žalobce od 8. 2. 2021 – 12. 2. 2021 a jedná se o druhé napomenutí (druhé napomenutí a podací lístek). Dále žalovaná zaslala žalobci přípis nazvaný jako třetí napomenutí, kde upozorňuje žalobce na to, že absence od 15. 2. 2021 – 19. 2. 2021 bude žalovanou považována za neomluvenou a jedná se o třetí napomenutí (třetí napomenutí, podací lístek). Dále má soud za prokázané, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] vyhotovil dne 28. 2. 2021 přípis nazvaný jako okamžité zrušení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) zákoníku práce. V textu je uvedeno, že s žalobcem je zrušen pracovní poměr okamžitě podle § 52 písm. g) zákoníku práce pro hrubé porušení pracovní kázně, kterého jste se dopustil opakovaně opuštěním pracoviště během pracovní doby a zároveň neomluvenou absencí, na což jste byl písemně upozorněn a také tím, že jste odcizil majetek, který sloužil k výkonu vaší práce. Uvedeným jednáním jste se dopustil porušení pracovní kázně, které je vzhledem ke všem okolnostem případu závažným porušením pracovní kázně, vzhledem ke všem okolnostem případu opětovným méně závažným porušením pracovní kázně, přičemž v době posledních 6 měsíců jste v souvislosti s porušením pracovní kázně byl písemně upozorněn na možnost výpovědi. Tento přípis je datován 28. 2. 2021. K tomuto přípisu doložila žalovaná podací lístek ze dne 24. 2. 2021. S ohledem na dřívější datum podacího lístku než uvedeného přípisu soud dovodil, že tento podací lístek k uvedenému přípisu nenáleží, když tento přípis mohl být zaslán nejdříve dne, kdy byl vyhotoven, tedy 28. 2. 2021. Žalovaná pak netvrdila, že datum na přípise 28. 2. 2021 není správné a soud tedy nemá důvod pochybovat o správnosti uvedeného data. (přípis ze dne 28. 2. 2021). Tento přípis posoudil soud v souladu s ust. § 18 zákoníku práce jako právní jednání, které lze s ohledem na obsah této listiny vyložit různým způsobem, a proto soud s ohledem na další souvislosti použil výklad pro zaměstnance nejpříznivější a dospěl k závěru, že s ohledem na obsah tohoto přípisu jednatel žalobce zamýšlel vyhotovit listinu, jejímž obsahem bylo dání žalobci jako zaměstnanci výpověď dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, tedy z důvodu, že u žalovaného jako zaměstnance jsou dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, a to pro uváděnou opakovanou neomluvenou absenci v práci, na což byl písemně žalovanou opakovaně upozorněn. Jako důvody, pro které by mohl zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, jsou v daném případě okolnosti, když žalovaný jako zaměstnancem porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonané práce zvlášť hrubým způsobem, když je na jeho straně dána neomluvená absence v období od 1. 2. 2021 – 19. 2. 2021. Takovou dlouhodobou absenci v zaměstnání je nutno posoudit jako porušení povinností zaměstnance vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a je zde dán i důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem (první výtka, druhá výtka, třetí výtka a podací lístky). 4. Žalovaná uváděla, že daný přípis nazvaný jako„ Okamžité zrušení pracovního poměru výpovědí“ dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce byl z její strany nepřesně takto nazván, avšak zamýšlela dát žalovanému výpověď dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce. Tato vůle žalované pak vyplývá i z obsahu daného přípisu a jedná se o výklad pro zaměstnance příznivější, a proto soud vyvodil, že daným přípisem žalovaná dala výpověď žalovanému jako zaměstnanci z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) zákoníku práce datované dnem 28. 2. 2021. 5. Daný přípis obsahující výpověď pak byl žalobci doručen dne 1. 3. 2021. Tato skutečnost vyplývá z tvrzení žalobce, když žalovaná toto tvrzení nezpochybnila. Dále soud přihlédl k tomu, že 28. 2. 2021 byla neděle a bylo tedy možné doručit daný přípis žalobci nejdříve následující den, kterým je 1. 3. 2021. Soud má tedy za prokázané, že daný přípis obsahující výpověď byl žalobci doručen nejdříve dne 1. 3. 2021. 6. Dále má soud za prokázané, že právní zástupce žalobce zaslal žalované přípis dne 17. 3. 2021 nazvaný jako„ Mimosoudní pokus o smír – [celé jméno žalobce]“, kde uvádí, že žalobce je ochoten uzavřít dohodu o skončení pracovního poměru dohodou ke dni 28. 2. 2021 z důvodu uvedeném v § 52 písm. c) zákoníku práce, tedy pro nadbytečnost. Pokud by žalovaná návrh nepřijala, pak je uvedeno, že žalovaný trvá na tom, aby mu bylo umožněno konat sjednanou práci do 31. 5. 2021 a vyzývá žalovanou, aby žalobce vyzvala k jeho nástupu do práce (přípis a kopie poštovní obálky). 7. Na jednání soudu dne 14. 10. 2021 byl žalobce v souladu s § 118a odst. 1 občanského soudního řádu vyzván, nechť doplní tvrzení a uvede, zdali byl po dobu od 1. 2. 2021 – 19. 2. 2021 přítomen v zaměstnání a zda po tuto dobu vykonával sjednanou pracovní práci dle pracovní smlouvy pro žalovanou. Pokud nebyl v zaměstnání přítomen, ať uvede, z jakého důvodu. Pokud tvrdí, že mu žalovaná nepřidělovala práci, nechť uvede, od j