14 C 26/2023-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne 25. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 604 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 43,41 Kč za období od 10. 10. 2022 do 25. 10. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 604 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem (za poskytnutí úvěru) ve výši 165 Kč, a to 30 dnů od poskytnutí úvěru. Kromě toho mezi žalobkyní a žalovaným byli k poskytnutému úvěru sjednány i další služby, za které se žalovaný zavázal uhradit poplatek, a to konkrétně poplatek ve výši 49 Kč za SMS servis, poplatek ve výši 99 Kč za tzv. Bezpečnou splátku, poplatek za tzv. expres výplatu ve výši 199 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, kdy uhradil 1 Kč a tím se mu prodloužila splatnost za poplatek ve výši 495 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnila řádně a včas, když jí neuhradil kromě výše uvedené koruny ničeho, a tím se ocitl v prodlení. Žalobkyně proto chce vrátit jak neuhrazenou jistinu poskytnutého úvěru ve výši 4 999 Kč (5 000 Kč – 1 Kč), tak i dvakrát poplatek za bezpečnou splátku v celkové výši 198 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, dvakrát poplatek za SMS servis v celkové výši 98Kč, účelně vynaložené náklady v celkové výši 300 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 495 Kč, a smluvní pokutu ve výši 150 Kč, a dále taky (kapitalizované) zákonné úroky z prodlení ze všech těchto částek. Žalovaný ničeho nezaplatil žalobkyni ani po předžalobní výzvě ze dne 9. 9. 2022. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že prověřila jeho finanční situaci, a to především lustrací v registru SOLUS, v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru NRKI a BRKI. Uvedla, že zkoumá, jestli má žalovaný jiné závazky a zda tyto závazky hradí, a dále pak přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Ve vyjádření ze dne 22. 6. 2023 žalobkyně poukázala na skutečnost, že využívá tzv. credit scoring, jehož výstupem je statistický model s pravděpodobností dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Dle názoru žalobkyně je kreditní skóre statisticky nejspolehlivějším ukazatelem, dle kterého lze schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr predikovat. K tomu žalobkyně doložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta a také export transakční historie účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba], za období od 1. 1. 2022 do 7. 4. 2022. 3. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušen. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal pasivní. Nevyužil možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy. 5. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaný nevyjádřil. 6. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru ze dne [datum] (ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo]), bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, která byla sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Součástí smlouvy byl také sazebník platný od 8. 4. 2018, ze kterého vyplývá poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 33 Kč za každých 1 000 Kč půjčených na 30 dní, poplatek za korunový odklad ve výši 79 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, poplatek ve výši 199 Kč za expresní výplatu úvěru, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, a smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné částky při zpoždění se se zaplacením úvěru o více než 29 dní, a nárok na účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužné částky. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 5 000 Kč, která byla předmětem smlouvy o úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmá rekapitulace všech uplatňovaných nároků v žalobě a jejich vyčíslení. Z exportu transakční historie účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba], za období od 1. 1. 2022 do 7. 4. 2022 vyplývají všechny příchozí a odchozí platby na účtu žalovaného. Z tohoto výpisu se mimo jiné podává, že za období od 1. 1. 2022 do 7. 4. 2022 na účet žalovaného přišlo celkem 51 254 Kč a současně z účtu odešlo 51 228,71 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnutého úvěru, poplatků a smluvní pokuty v předžalobní výzvě ze dne 9. 9. 2022, která byla žalovanému dle podacího archu zaslána dne 12. 9. 2022, přičemž mu byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 9. 10. 2022. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta vystaveného dne 22. 6. 2023 se podává, že žalovaný byl prověřena v registrech (ISIR, NRKI, atd.), dále bylo zohledněno, že žalovaný je zaměstnanec s příjmem 16 000 Kč, nemá děti, příjem ostatních členů jeho domácnosti je 25 000 Kč, výše žádaného úvěru je 5 000 Kč a splátky jiným společnostem uvedené v žádosti o úvěr jsou nulové. Z potvrzení dále vyplývá výpočet MLS (limitu nejvyšší měsíční splátky), v němž je ověřována schopnost splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Ve výpočtu je počítáno s příjmem žalovaného ve výši 16 000 Kč od kterého je odečítáno životní minimum ve výši 3 910 Kč, splátky jiným společnostem ve výši 1 434 Kč a výše splátky schváleného úvěru ve výši 5 512 Kč, přičemž zbývající MLS žalovaného má činit 5 144 Kč; kromě toho je vypočítáno i MLS celé domácnosti žalovaného. Z úvěrových zpráv, které žalobkyně předložila soudu ke svému vyjádření ze dne 22. 6. 2023 vyplývá, že žalovaný si v minulosti třikrát neúspěšně (byl odmítnut) požádal o kreditní karty; desetkrát o splátkový kontrakt, z toho třikrát žádost odvolal, šestkrát mu žádost byla odmítnuta a jeden produkt (úvěr ve výši 5 000 Kč) byl existující v době sjednávaní si výše uvedené smlouvy o úvěru ze dne 8. 4. 2022; kromě toho měl zřízen také kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 1 000 Kč. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejmén