14 C 3/2022-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne 4. 8. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 384 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], ve znění dodatku ze dne [datum], žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky a poplatkem za navýšení zápůjčky v celkové výši 6 384 Kč. Splatnost byla ujednána na den 25. 2. 2021. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas, a tím se ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 26 384 Kč. V souladu s článkem II. bodu 2. 3. smlouvy o zápůjčce žalobkyně uplatňuje rovněž náklady s uplatněním pohledávky, a to konkrétně náklady za upomínky ve výši 500 Kč za upomínku, přičemž žalobkyně 5 krát upomínala žalovaného, a proto náklady spojené s uplatněním pohledávky činí celkem 2 500 Kč, a dále žalobkyně nárokuje dle stejného ustanovení smlouvy smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že podstatným bylo posouzení rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech žalovaného. Přičemž poskytnuté informace a dokumenty od žalovaného byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Byť žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolnému uhrazení dlužné částky, a to jak upomínkami, tak předžalobní výzvou, žalovaná částka žalobkyni uhrazena nebyla. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení § 46b písm. a) zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), srovnej např. s usnesením Ústavního soudu č. II. ÚS 1308/10. Zásilky soudu si žalovaný osobně nepřevzal. 4. Žalobkyně na výzvu soudu, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k prokázání, že řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, dne 5. 1. 2023 sdělila soudu, že nebude doplňovat ničeho a v případě, že by soud shledal smlouvu mezi žalobkyní a žalovaným za neplatnou, žádá o vrácení bezdůvodného obohacení, úhradu zákonných úroků z prodlení, a náhradu nákladů řízení. 5. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně i žalovaný byli v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzváni, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdávají práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Oba byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě se žalobkyně ani žalovaný nevyjádřili, proto měl soud za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 6. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], dodatku k této smlouvě ze dne [datum], a z výpisu běžného účtu žalobkyně, bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o zápůjčce finančních prostředků, která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2390 a násl. občanského zákoníku. K této smlouvě byly sjednány dodatky, přičemž z posledního dodatku ze dne [datum], který byl jako jediný z dodatků doložen soudu, se podává, že dodatky byla zvýšena celková výše zápůjčky z původně sjednaných 7 200 Kč až na 20 000 Kč. Výpisy běžného účtu žalobkyně pak potvrzují, že žalobkyně žalovanému postupně posílala peněžní prostředky, kdy celkově bylo žalovanému zasláno 20 000 Kč. Pokud jde o prověřování úvěruschopnosti, nedoložila žalobkyně soudu prakticky ničeho k prokázání svých tvrzení, že řádně prověřila rodinné, pracovní, příjmové, výdajové a jiné relevantní poměry u žalovaného. Žalobkyně pouze doložila, že žalovaný podepsal všeobecné smluvní podmínky, kde je mimo jiné uvedeno, že„ Klient k Okamžiku uzavření Věřiteli prohlašuje a potvrzuje, že důkladně posoudil svoji majetkovou situaci, a že je tudíž schopen splácet Zápůjčku a současně, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv závazku vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, či v Databázi neplatných dokladů MVČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho závazků vůči Věřiteli. V souvislosti s návrhem na uzavření Smlouvy Klient souhlasí s tím, aby Věřitel požadoval informace týkající se Klienta nebo související informace z informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které evidují záznamy o závazcích spotřebitelů, u kterých nedošlo k prodlení a o potenciálních závazcích spotřebitelů.“. Dále má soud za prokázané, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na nutnost zaplacení dluhu, a to výzvami ze dne 4. 3. 2021, 11. 3. 2021, 18. 3. 2021, 27. 3. 2021, 11. 4. 2021, a současně také předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Bylo prokázáno, že žalobkyně měla vůli s žalovaným (coby spotřebitelem) uzavřít smlouvu o zápůjčce, která ve smyslu § 2 zá