14 C 49/2023-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) ze dne 8. 12. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 28 017,83 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 017,83 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 396,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 24 264,79 Kč, a částkou ve výši 1 232,78 Kč (představující smluvní pokutu). Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč spolu s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25 776 (spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku). Žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas, neboť uhradil na svůj dluh právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku ve výši 4 000 Kč, a tím se ocitl v prodlení. K tomu žalobkyně sděluje, že uhrazená částka ve výši 4 000 Kč byla započítána ve výši 1 982,17 Kč na jistinu a ve výši 2 017,83 Kč na příslušenství pohledávky. Žalobkyně kromě dlužné jistiny ve výši 28 017,83 Kč (tj. 30 000 Kč – 1 982,17 Kč) dále nárokuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 396,86 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 24 264,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 28 017,83 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, a smluvní pokutu ve výši 1 232,78 Kč (tj. 0,1 % denně z jistiny 28 017,83 Kč s níž je žalovaný v prodlení, a to za období od prvního dne prodlení po splatnosti po splatnosti úvěru, tj. od 31. 5. 2022, do 13. 7. 2022). Co se týče aktivní legitimace, uvádí k tomu žalobkyně, že dne [datum] uzavřela se svou právní předchůdkyní Rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků, na základě níž pak došlo k postoupení pohledávek vůči žalovanému, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 28. 7. 2022. Na svůj dluh žalovaný, kromě výše uvedené částky 4 000 Kč, nezaplatil už ničeho, a to ani po předžalobní výzvě ze dne 21. 11. 2022. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že schopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právní předchůdkyní žalobkyně před samotným uzavřením smlouvy o úvěru, a to na základě vyplněné žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně měla od žalovaného doloženou pracovní smlouvu, výplatní pásky a nájemní smlouvu. Na základě údajů sdělených žalovaným a doložených listin byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena schopnost žalovaného splácet úvěr, kdy bylo vyhodnoceno, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru ve výši 30 000 Kč, když mu k úhradě případných dalších nákladů zbývalo cca 14 000 Kč. Žalovanému tak měla dle jeho tvrzených údajů měsíčně zůstat finanční rezerva, kterou mohl volně disponovat a za dané situace právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod se domnívat, že žalovaný by nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl tak splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. 3. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] elektronický platební rozkaz [číslo jednací], kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému do datové schránky žalovaného dle § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. vyzván, nechť se vyjádří ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, zda se vzdává práva účasti na projednávání věci, případně, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; k výzvě se žalovaný nevyjádřil. 6. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku. Finanční prostředky ve výši 30 000 Kč žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Rámcovou smlouvou ze dne [datum], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], a ve spojení s dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. V žádosti o úvěr ze dne 30. 3. 2021 žalovaný uvedl, že žádá o úvěr ve výši 30 000 Kč, je zaměstnanec s průměrným měsíčním příjem ve výši 24 891 Kč a s průměrnými výdaji ve výši 10 750 Kč (z toho 4 000 Kč tvoří náklady na bydlení a energie, a 6 750 Kč tvoří osobní náklady a náklady na dopravu a jídlo), bydlí v nájmu a je ženatý. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] se podává, že žalovaný platí nájemné ve výši 7 500 Kč měsíčně. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za měsíce prosinec 2020 až únor 2021 vyplývá, že průměrný měsíční čistý příjem žalovaného je ve výši 24 891 Kč. Z přípisu právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 11. 2022 odeslaného dle podacího lístku žalovanému doporučeně dne 23. 11. 2022 vzal soud za prokázanou výzvu adresovanou žalovanému k plnění dluhu ve výši 68 683,51 Kč s příslušenstvím, kdy dlužná částka měla být žalovaným uhrazena nejpozději do 1. 12. 2022. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-l