14 C 77/2023-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne 26. 7. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 65 709,63 Kč (jistina ve výši 62 899,63 Kč + poplatek za úvěr ve výši 2 810 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 899,63 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 334,97 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 905,22 Kč, a smluvním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 899,63 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalované dne [datum] bezhotovostní úvěr ve výši 80 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 12,9 % ročně. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr v 72 pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 633 Kč. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila řádně a včas, a tím se ocitla v prodlení. K tomu dodává, že žalovaná uhradila na jistině pouze částku 17 100,37 Kč, na obchodním úroku částku 16 448,3 Kč, na úroku z prodlení částku 24,28 Kč a částku 4 560 Kč na poplatcích. 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že ji posoudila dostatečně, a to vyhodnocením informací z bankovních registrů (bankovní registr klientských informací), nebankovních registrů (nebankovní registr klientských informací, SOLUS), ostatních registrů a databází (interní databáze žalobkyně, insolvenční rejstřík, živnostenský rejstřík, evidence adres obecných a městských úřadů, neplatné doklady), příjmů žalované (žalovanou tvrzeného měsíčního příjmu ve výši 17 000 Kč), výdajů žalované (žalovanou tvrzených měsíčních výdajů žalované ve výši 2 216 Kč), výdajů žalované na splátky úvěrů, finanční rezervy a pojištění úvěru. Pokud jde o výdaje žalované, tak žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí osobního úvěru náklady na bydlení ve výši 1 000 Kč, ostatní výdaje ve výši 500 Kč, platby spoření ve výši 300 Kč, a úhradu splátek dřívějšího úvěru ve výši 416 Kč. Žalobkyně však pro účely posouzení úvěruschopnosti nepočítala s výše uvedenými částkami v celkové výši 2 216 Kč, ale naopak vycházela z částky 8 973 Kč, která se skládá z nákladů na pojištění ve výši 500 Kč, výdajů na bydlení ve výši 4 647 Kč (tj. částka na výdaje na bydlení dle Českého statistického úřadu) a částky ve výši 3 410 Kč představující životní minimum, a z výdajů žalované na splátky předchozího závazku ve výši 416 Kč. Po porovnání příjmů žalované ve výši 17 000 Kč měsíčně a výdajů ve výši 8 973 Kč žalobkyně zjistila, že rozdíl je ve výši 8 027 Kč; žalovaná je proto řádně schopná platit úvěr, jehož měsíční splátka je 1 633 Kč. 3. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu řízení zůstala pasivní. Nevyužila možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy. Veškeré písemnosti byly žalované doručovány na evidovanou adresu trvalého pobytu v Centrální evidenci obyvatel, včetně žaloby, procesního poučení a předvolání k nařízenému jednání na 20. 7. 2023. Takto byly veškeré písemnosti doručeny žalované dne 22. 5. 2023 a dne 16. 6. 2023, a to dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 5. U jednání dne 20. 7. 2023 soud věc projednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované. 6. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu, která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku. Z výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] se podává, že žalované žalobkyně poskytla dne [datum] bezhotovostním převodem částku ve výši 80 000 Kč. V žádosti o poskytnutí osobního úvěru žalovaná uvedla, že žádá o úvěr ve výši 80 000 Kč, má výdaje na bydlení ve výši 1 000 Kč, výdaje na spoření ve výši 300 Kč a ostatní výdaje ve výši 500 Kč Tyto údaje pak byly převedeny i do návrhu žalobkyně na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru, kde byla žádost o poskytnutí úvěru po prozkoumání registrů a celkové úvěruschopnosti schválena. Upomínkou ze dne 29. 7. 2021 byla žalovaná upozorněna na dluh (neuhrazené splátky) vůči žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru a současně jí bylo sděleno, že žalobkyně může zesplatnit celý úvěr a vymáhat ho. S ohledem na neplnění podmínek smlouvy o úvěru žalobkyně vyzvala žalovanou dne 23. 3. 2022 k okamžitému splacení dluhu (neuhrazených splátek), jinak dojde dne 11. 5. 2022 k zesplatnění celé pohledávky z úvěru a k vymáhání pohledávky soudní cestou. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 7. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné pohledávky do 7 dnů od odeslání výzvy, jinak dojde k vymáhání pohledávky; výzva byla odeslána žalované 4. 7. 2022 na adresu [adresa žalované], a současně i na adresu [adresa žalované]. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 15. Bylo prokázáno, že žalobkyně měla vůli s dlužníkem coby spotřebitelem uzavřít smlouvu o úvěru, která ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla smlouva spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, z