14 C 80/2022-90 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým měla být ve prospěch pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, jež jsou ve vlastnictví žalobců, na nichž je umístěna stavba žalobců zastřešená pultovou střechou, jejíž část v šířce cca 0,4 m a délce cca 1 m včetně okapového žalobu přesahuje na sousední pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], určena existence služebnosti přesahu pultové střechy žalobců na sousední pozemek žalované, tj. pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. K odůvodnění žaloby žalobci uvedli, že jsou vlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada (dále jen„ předmětné nemovitosti“), kdy [celé jméno žalobce] nabyl předmětné nemovitosti do svého výlučného vlastnictví notářským zápisem kupní smlouvy ([anonymizováno] [číslo], [spisová značka]) ze dne [datum rozhodnutí], a po uzavření manželství s [celé jméno žalobkyně] se nemovitosti staly součástí společného jmění manželů. Žalobci užívali předmětné nemovitosti pokojně a řádně až do roku 2013, kdy bylo stavebním úřadem [obec] dne [datum] zahájeno z moci úřední řízení, vedené pod sp. zn. [číslo] [rok], o nařízení odstranění stavby nazvané„ Přístavba rodinného domu“. V tomto stavebním řízení bylo žalobcům sděleno, že:„ Stavební úřad dne [datum] při výkonu stavebního dozoru zjistil, že stavba byla provedena bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu a bez souhlasu s ohlášeným stavebním záměrem nebo stavebním povolením podle stavebního zákona, a proto z úřední povinnosti zahájil řízení o nařízení odstranění stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona. Stavba byla provedena v rozsahu jednopodlažní přístavby rodinného domu [adresa], [obec], o půdorysných rozměrech 3,6 x 4,8 m (zastavěná plocha 17,28 m2), s prostorem zádveří, koupelny a WC; zastřešená pultovou střechou, jejíž část v šířce cca 0,4 m a délce cca 1,0 m včetně okapového žlabu přesahuje na sousední pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova]; ve stěně na hranici pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] se sousedním pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] se nachází stavební otvor, okno.“ Žalobci tak až v roce 2013 zjistili, že zápis ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí) nekoresponduje s faktickým stavem a že část jejich rodinného domu, tedy přístavba rodinného domu přesahuje na pozemek žalované (tj. pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]). Aby žalobci předešli odstranění stavby (přístavby rodinného domu) podali na příslušeném stavebním úřadě žádost o dodatečné povolené stavby. Současně se snažili smluvně ošetřit s vlastníkem pozemku, tedy s žalovanou, přesah střechy, aby by byl napraven, dle stavebního úřadu neoprávněný, přesah rodinného domu na cizí pozemek, a tak by mohlo dojít k dodatečnému povolení přistavěné části rodinného domu, čímž by bylo řízení o odstranění přístavby rodinného domu zastaveno. K uzavření dohodě o služebnosti přesahu střechy však tehdy nedošlo, protože (mimo jiné i) pozemek žalované, na kterém je přesah střechy z domu žalobců, byl předmětem sporu o církevní restituce oprávněné [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] v [anonymizováno]. Po poradě s právním zástupcem žalobci zjistili, že mohlo dojít k vydržení služebnosti, čímž by odpadl důvod pro nemožnost dodatečného povolení stavby. Žalobci jsou tedy nyní přesvědčeni o tom, že vydrželi služebnost práva přesahu střechy rodinného domu na sousední dotčený pozemek ve vlastnictví žalované. Naléhavý právní zájem k určení existence služebnosti přesahu střechy je dle žalobců dán reálnou hrozbou odstranění části jejich rodinného domu. Samotné vydržení služebnosti přesahu střechy na pozemek žalované má vycházet z toho, že stavební úpravy rodinného domu žalobců (tj. úpravy přístavku rodinného domu, kterým vznikl přesah střechy) byly provedeny v letech 1988 1989, což vyplývá ze znaleckého posudku o ceně rodinného domu ze dne [datum], a proto stav přesahu střechy trvá již cca 34 let. Až do roku 2013 žalobci (a také právní předchůdci) užívali celou svou nemovitost v dobré víře, že stavba rodinného domu začíná a končí tam, kde končit má, respektive že svojí částí nepřesahuje na cizí pozemek. Žalobci mají za to, že došlo k vydržení práva služebnosti, neboť drží právo (prostřednictvím právních předchůdců) již od roku 1988 či 1989. K tomu žalobci dodávají, že z původních katastrálních map a ani z místa samého není zřejmé, kde na centimetry končí pozemek žalobců a kde začíná pozemek žalované, a to vše s přihlédnutím k tomu, že přesah je 40 cm. Kromě toho je dle žalobců otázkou, zda rozpor faktického a právního stavu (v katastru uvedeného) nevznikl až přepracováním analogových (papírových map) do digitální podoby, tedy zda nedošlo k chybnému přenesení zakreslených hranic pozemků žalobců v kontextu (ne) přesnosti souřadnicových lomových bodů; určení přesné hranice pozemků žalobce a žalované však nejsou předmětem žaloby. 2. Podáním ze dne [datum] se žalovaná vyjádřila k žalobě a navrhla soudu její zamítnutí. Dle názoru žalované je podaná žaloba účelovým procesním nástrojem žalobců, kterým se má ve vztahu k řízení o odstranění stavby deklarovat objektivní důvod dalšího řízení o odstranění stavby. Rozhodnutí soudu totiž zasáhne do práva stavebního úřadu skutkově a právně posoudit stav věci v řízení o odstranění stavby vedeného od roku 2013. Žalovaná tvrdí, že předmětná služebnost nevznikla vydržením, neboť zde není řádná a poctivá držba služebnosti založené na právním důvodu, když žalobci nedokládají žádný souhlas žalované se stavbou a ani nedokládají skutečnost, že by se jednalo o stavbu v souladu s příslušnými stavebními předpisy v době, kdy měla dle žalobců běžet vydržecí lhůta. K tomu žalovaná dodala, že služebnost nevznikla ani mimořádným vydržením. Žalovaná dále podotkla, že předmětný pozemek, na kterém má být přesah střechy, je dotčen církevními restitucemi a zákony č. 229/1991 Sb. a č. 428/2012 Sb. vylučují možnost vydržení služebnosti na majetku dotčeného církevními restitucemi. Ke svému vyjádření žalovaná soudu mimo jiné doložila nájemní smlouvu [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum], kterou si žalobci mimo jiné od žalované pronajali i pozemek parc. [číslo] za účelem trpění stavby„ přístavku“ a část za účelem oplocené zahrady. 3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná k výzvě soudu sdělila, že ačkoliv výše uvedené předpisy vylučovaly možnost vydržení služebnosti na majetku žalovaného, tak účinky těchto předpisů nedopadaly na nájemní smlouvu [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum], která je tak mezi účastníky platná a účinná. Žalovaná totiž tvrdila, že původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností k datu platnosti a účinnosti zákona č.428/2012 Sb., nebyl pozemek parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] z důvodu, že tento pozemek nabyl stát (československá republika) do vlastnictví dekretem č.12/1945 Sb. (k datu účinnosti předmětného dekretu) od Německé říše (dle odpovídajícího zápis v pozemkových knihách). Uvedený majetek tak nikdy nebyl ani částí rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem (§2 zákona č. 428/2012 Sb.) a v rozhodném období zde nevznikla žádná majetková křivda ve smyslu §5 zákona č. 428/2012 Sb. (§3 zákona č. 428/2012 Sb.). Tvrzení žalované prokazují např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2949/21 ze dne 23.11.2021 (KS v Ostravě sp. zn. 23 C 9/2016), usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1042/2022-545 ze dne 24.5.2022 (KS v Ostravě sp. zn. 23 C 5/2016), usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2988/22 ze dne 15. 11. 2022 (KS v Ostravě sp. zn. 23 C 39/2016). 4. Podáním ze dne [datum] žalobci k výzvě soudu uvedli, že výše uvedené zákony nevylučují možnost vydržení dotčených pozemků či jejich částí (tedy ani vydržení služebnosti). Pokud jde o platnost nájemní smlouvy smlouvu [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum], uzavřeli ji žalobci v dobré víře jako možné řešení nejasné situace s pozemky, kdy žalobci věřili, že touto smlouvou narovnají sporné otázky a pro příslušný stavební úřad bude tento dokument dostačující k dodatečnému povolení stavby v kontextu její přístavby. Dle žalobců byla nájemní smlouva uzavřena v době, kdy už byla vydržena část pozemku žalovaného, respektive služebnost přesahu nemovitosti. Současně se tato smlouva jeví žalobcům neplatná s odkazem na § 13 zákona č. 428/2012 Sb. Avšak i kdyby smlouva byla platná, nemá vylučovat naléhavost právního zájmu, jelikož není dostatečným prostředkem k eliminaci stavu ohrožení práv žalobců, kdy jim hrozí odstranění stavby. Žalobci sdělili, že ke zlegalizování přesahu a získání dodatečného stavebního povole