14 C 94/2023-14 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 855 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 855 Kč od 16. 6. 2022 do zaplacení s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ pojištění [příjmení] [jméno]“. První pojistné bylo sjednáno ve výši 305 Kč a bylo splatné měsíčně, přičemž počátek pojištění byl sjednán ode dne [datum]. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení. Za období od 23. 3. 2021 do 15. 6. 2022 měl žalovaný na pojistné uhradit částku v celkové výši 4 515 Kč, avšak dle žalobkyně uhradil pouze 3 660 Kč, a proto dluží 855 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaný nezaplatil na svůj dluh ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nevznesl tak žádné právní ani skutkové námitky. 4. Žalovaný byla v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 5. Z pojistné smlouvy [číslo] z pojistných podmínek pro rizikové zdravotní pojištění [anonymizováno] ze dne [datum], z upomínky k zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum], z oznámení o zániku pojištění ze dne [datum], z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s účinností od [datum] do [datum], přičemž předmětem pojištění bylo životní pojištění. Pojistné bylo sjednáno ve výši 305 Kč a bylo splatné jednou za měsíc. Na pojistné za období od 23. 3. 2021 do 15. 6. 2022 v celkové výši 4 515 Kč žalovaný zaplatil pouze 3 660 Kč. Žalovaný byl vyzýván k uhrazení dlužné částky a byl upozorněn, že dlužná částka musí být uhrazena do [datum], jinak pojištění zanikne. Žalovaný na upomínku nereagoval. Dopisem ze dne [datum] sdělila žalobkyně žalovanému, že došlo k zániku pojištění ke dni [datum]. Naposledy byla žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne na korespondenční adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě. Celková dlužná částka tak činí 855 Kč (4 515 Kč – 3 660 Kč). 6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2758 o. z. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 násl. o. z., jejímž předmětem bylo životní pojištění. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaný nesplnil základní povinnost plynoucí z pojistného vztahu, když na pojistné v období od 23. 3. 2021 do 15. 6. 2022 řádně neplatil (uhradil pouze 3 660 Kč z celkové částky pojistného ve výši 4 515 Kč), a to ani přes upomínku k zaplacení dlužného pojistného, kterou byl upozorněn na možnost zániku pojištění. Žalovaný tak dluží žalobkyni na pojistném za dobu od 23. 3. 2021 do 15. 6. 2022, kdy došlo k zániku pojistné smlouvy, částku ve výši 855 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou pojistného již dnem následujícím po splatnosti pojistného (splatnost nastala dnem ukončení pojištění, tedy dnem [datum]), proto žalobkyně kromě uhrazení dlužné částky ve výši 855 Kč žádá v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým je určena výše zákonných úroků z prodlení, o přiznání zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. 10. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má (v souladu s názorem žalobkyně) za to, že předmětná žaloba je tzv. formulářovou žalobou, neboť žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu své žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech a současně peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč; jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, proto uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 1 489 Kč. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) a odměna tedy činí celkem 600 Kč, a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznán i režijní paušál ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a režijních paušálů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 189 Kč. 12. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta žalobkyně. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř..