16 C 155/2023-22 — Okresní soud v Bruntále

Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne [datum] domáhal zaplacení částky ve výši 17 337 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované po odstoupení žalobce od kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky na dodání 3 palet dřevních pelet z borovice po [hmotnost], [anonymizována dvě slova]. Žalobce uhradil zálohovou fakturu [číslo] na částku 17 337 Kč se splatností dne [datum]. Jelikož žalovaná nedodala objednané zboží v termínu objednávky, byla dne [datum] zálohová faktura stornována se splatností dne [datum]. Žalovaná žalobci ve lhůtě splatnosti částku 17 337 Kč nevrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou této částky od [datum], požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaná proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu ze dne [datum] podala dne [datum] odpor, který blíže neodůvodnila. Žaloba byla žalované doručena dne [datum]. Usnesením Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum], které bylo žalované doručeno prostřednictvím jejího právního zástupce do datové schránky dne [datum], byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení písemně ve věci vyjádřila, zda nárok uplatněný v žalobě uznává zcela nebo zčásti. Současně byla poučena, že ve svém vyjádření musí vylíčit rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření rovněž připojit listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 114b odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 114b odst. 5 o. s. ř. byla žalovaná poučena, že jestliže se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná se ve lhůtě 30 dnů od právní moci usnesení ve věci písemně nevyjádřila, nevylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a nepřipojila listinné důkazy, jichž se dovolává, případně neoznačila důkazy k prokázání svých tvrzení. Rovněž ve stanovené lhůtě žalovaná soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí brání v podání příslušného vyjádření. Za této situace soud dovodil, že žalovaná nárok žalobce uznala, co do důvodu a výše, a rozsudkem pro uznání zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 17 337 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Při rozhodnutí ve věci rozsudkem pro uznání soud současně přihlédl k tomu, že se jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), neboť rozhodnutí není v rozporu s právními předpisy, a to § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen o. z.). Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. S přihlédnutím k tomuto závěru se žalované dostalo plnění z právního důvodu, který odpadl, a za této situace je povinna vydat žalobci to, oč se obohatila. V případě závěru o skutkovém stavu věci soud odkazuje na skutečnosti uvedené v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. O nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky 17 337 Kč s příslušenstvím. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za právní zastoupení stanovenou podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 820Kč za 1 úkon právní služby. Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby (výzva před podáním žaloby, převzetí věci a sepis žaloby) odměna činí celkem 5 460 Kč. Ke každému úkonu právní služby byl zástupci žalobce přiznán v souladu s § 13 odst. 4 citované vyhlášky režijní paušál ve výši 300 Kč, celkem tedy 900 Kč. Jelikož zástupce žalobce osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% dani z přidané hodnoty ve výši 1 335,60 Kč Náklady řízení představují celkem částku 8 495,60 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.