18 C 240/2023-22 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 8. 2023se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4.000 Kč a 266,95 Kč z titulu porušení zákaznických smluv ze dne [datum] a ze dne [datum], na základě kterých žalobkyně poskytovala žalované dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. Částka 266,95 Kč představuje dlužné částky za pronájmy zařízení, a sice pro službu Premium - Pevný internet a pro službu [anonymizována dvě slova], a to dle třech vyúčtování, částka 4.000 Kč pak smluvní pokutu v souvislosti s nevrácením pronajatého zařízení. Přes předžalobní upomínku ze dne 22. 6. 2023 žalovaná dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 3. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena do vlastních rukou dne 30. 11. 2023. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek. 4. Z účastnických smluv, z vyúčtování, z ceníku tarifu, z ceníku pronájmu, z všeobecných obchodník podmínek, z obchodních podmínek pro pronájmy koncových zařízení, z výpovědí a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: 5. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu, jejímž předmětem byla služba pevný internet. Účastnická smlouva [číslo] se vztahovala k číslu [anonymizováno] a byla sjednána na dobu 24 měsíců. Smlouva zároveň obsahovala ujednání o pronájmu koncového zařízení na dobu neurčitou dle podmínek pronájmu koncových zařízení. Zájemce se zavázal zaplatit operátorovi za pronájem sjednané nájemné dle platného ceníku a případné jednorázové poplatky za instalaci či deinstalaci. Pro službu pevný internet bylo pronajato zařízení kategorie Premium. Smluvní strany se dále dohodly na smluvních pokutách za nevrácení pronajatého zařízení, která v případě zařízení Premium činila 4.000 Kč. Dne 16. 12. 2020 pak došlo k aktivaci další služby nazvané Magenta TV XL bez závazku, které bylo přiřazeno číslo [anonymizováno]. Šlo však o další účastnickou smlouvu, k níž se vázala další dvě pronajatá koncová zařízení, a sice TV – KAON KSTB [číslo], IMEI [bankovní účet] a IMEI [bankovní účet]. Dle ceníku pronájmu činil nájem zařízení pro [anonymizována dvě slova] 50 Kč měsíčně a pro pevný internet v prémiové kvalitě 50 Kč měsíčně. Dle obchodních podmínek pronájmu koncových zařízení bylo možné nájemní smlouvu ukončit dohodou, vrácením zařízení, ukončením nosné služby anebo písemným odstoupením. Účastník byl povinen nejpozději do 30 dnů od ukončení nájmu vrátit operátorovi pronajaté koncové zařízení na vlastní náklady zpět. V případě nevrácení byl účastník povinen uhradit operátorovi smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených čl. 3 ceníku pronájmu. Dle vyúčtování služeb za období od 20. 6. 2021 do 19. 7. 2021, splatného dne 3. 8. 2021, činil poplatek za pronájem zařízení pro internet 8,34 Kč a pro televizi 16,67 Kč. Dle vyúčtování za období od 20. 7. 2021 do 19. 8. 2021, splatného dne 3. 9. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalované pronájem zařízení pro internet ve výši 50 Kč a pronájem zařízení pro televizi ve výši 99,99 Kč. Dle vyúčtování za období od 20. 8. 2021 do 19. 9. 2021, splatného dne 4. 10.2021, vyúčtovala žalobkyni žalované pronájem zařízení pro internet ve výši 30,69 Kč a pronájem zařízení pro TV ve výši 61,30 Kč. Dopisem ze dne 8. 7. 2021 žalobkyně odstoupila od účastnických smluv číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] z důvodu dluhu na službách ve výši 4.096 Kč. Znovu tyto smlouvy byly vypovězeny dopisem ze dne 9. 11. 2021 kvůli dluhu ve výši 3.836 Kč. Fakturou ze dne 8. 2. 2022, splatnou dne 22. 2. 2022, žalobkyně vyúčtovala celkem 3 smluvní pokuty za nevrácení pronajatých zařízení, přičemž předmětem žaloby je toliko smluvní pokuta ve výši 4.000 Kč dle účastnické smlouvy [číslo]. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 6. 2023, odeslanou téhož dne, byla žalovaná naposled vyzvána k zaplacení dlužné částky, přičemž byla současně vyrozuměna o soudním řešení věci. 6. Na základě předložených listin soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byly uzavřeny dvě účastnické smlouvy dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, na základě kterých žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací, mezi které patřila i služba TV a pevného internetu. Pro používání těchto služeb je vyžadován hardware, přičemž k tomuto hardwaru – koncovým zařízením byly sjednány, jako součást účastnických smluv, nájemní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2201 a následující občanského zákoníku, kterými se žalovaná zavázala platit nájemné za jejich používání. Této své povinnosti však žalovaná nedostála, když neplatila jak paušály za sjednané služby, tak ani nájemné za celkem tři zařízení pro příjem internetu a televizního signálu. Žalobkyně proto odstoupila od účastnických smluv, v důsledku čehož žalované vznikla povinnost vrátit pronajatá zařízení. Pro případ porušení této povinnosti pak byla účastníky sjednána smluvní pokuta ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku, která v případě nevráceného zařízení pro příjem internetu činila 4.000 Kč. Vyúčtovanou smluvní pokutu ani dlužné nájemné žalovaná ve lhůtě splatnosti nezaplatila a ocitla se tak dnem následujícím po splatnosti v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Žalobkyni tak náleží úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku prodlení činil 11,75 % ročně. Úrok je vyžadován od splatnosti nejmladší pohledávky. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně zcela důvodný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.