18 C 31/2023-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 12. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 85.172,18 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8.613,02 Kč za období do 1. 9. 2022, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.006,04 Kč za stejné období, s běžícím úrokem ve výši 12,5 % ročně z částky 82.322,18 Kč od 2. 9. 2022 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení z téže částky za stejné období s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru k běžnému účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100.000 Kč, který byl čerpán bezhotovostně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 12,5 % ročně, vždy do 15. dne v měsíci, počínaje dnem 15. 6. 2020, přičemž byl nastaven mechanismus výpočtu výše splátek. Žalovaný souhlasil se zařazením do volitelného kolektivního pojištění schopnosti splácet, ve které byl povinen hradit jeho cenu a byl povinen také hradit veškeré poplatky a ceny za bankovní služby v souladu se sazebníkem. Přestože byl opakovaně ze strany žalobkyně upomínán a vyzýván k úhradě, své závazky neplnil řádně a včas, když uhradil pouze 18 pravidelných splátek. Protože žalovaný podmínky smlouvy neplnil, požadovala žalobkyně okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, o čemž byl žalovaný informován a v poskytnuté lhůtě této výzvě nevyhověl, proto žalobkyně zesplatňujícím dopisem úvěr zesplatnila ke dni 17. 8. 2022. V důsledku zesplatnění vznikla pohledávka ze smlouvy, která ke dni 1. 9. 2022 činila 94.791,24 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 82.322,18 Kč, dlužných poplatků ve výši 2.850 Kč, dlužného obchodního úroku ve výši 8.613,02 Kč a dlužného kapitalizovaného zákonného úroku k tomuto dni ve výši 1.006,04 Kč. Přes předžalobní upomínku ze dne 12. 9. 2022 žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 4. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne 2. 3. 2023 upřesnila, jakým způsobem ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že informace získala především z bankovních a nebankovních registrů, z dalších registrů a databází, zohlednila příjmy a výdaje žalovaného, především pak jeho výdaje na splátky úvěrů, finanční rezervy a pojištění úvěru. Žalovaný neměl jiné dluhy mimo dluhy vůči žalobkyni a žalobkyně nezjistila žádné negativní záznamy vůči žalovanému. Žalovaný nebyl veden v registru SOLUS. Vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, jeho doklady nebyly v databázi neplatných dokladů. Trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese ohlašovny. Průměrná pravidelná mzda žalovaného za posledních 5 měsíců činila 17.277,40 Kč a k tomu měl žalovaný mimořádný příjem ve výši 20.000 Kč. Žalovaný v žádosti čestně prohlásil, že jeho příjem ze závislé činnosti činí 29.500 Kč, přičemž byly jako výdaje zohledněny již plánované pravidelné splátky úvěru ve výši 2.000 Kč. Zohledněny byly také výdaje na bydlení ve výši 4.500 Kč, ostatní výdaje ve výši 800 Kč i výdaje na závazky žalovaného u žalobkyně ve výši 2.364 Kč, celkem ve výši 11.524 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil 5.753,40 Kč, což je 33 % pravidelných příjmů ze mzdy, a i po úhradě splátky žalovanému zůstane 21,72 % pravidelných příjmů na nepravidelné výdaje. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet a počítáno bylo i s finanční rezervou ve výši 15 %. Na základě popsaného procesu posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet dohodnutým způsobem. Sjednaná splátka nemohla do budoucna způsobil existenční likvidaci či zadlužení žalovaného. 5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání, nařídil soud jednání na den 11. 4. 2023, k němuž se žalobkyně bez omluvy nedostavila, nedostavil se také žalovaný a jednáno tak bylo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu. 6. Z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí Osobního úvěru, z prohlášení o zdravotním stavu, z příjmů, z výpisu z registru BRKI/NRKI, ze smlouvy o úvěru, z dokladu o vyplacení úvěru, ze sazebníku poplatků, z všeobecných obchodních podmínek, z úvěrových podmínek, z přehledu úvěrového účtu, z upomínky, z dopisu o zesplatnění, včetně dokladu o doručení a z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaný požádal o úvěr, kdy ke své osobě uvedl, že je svobodný, jeho měsíční čistý příjem za posledních 12 měsíců činí 29.500 Kč, má středoškolské vzdělání, výdaje na bydlení činí 4.500 Kč a ostatní výdaje 800 Kč. Nemá žádné jiné závazky mimo žalobkyni. Žalovaný měl u žalobkyně další úvěr s úvěrovým limitem 145.000 Kč. Nyní žádal o úvěr ve výši 100.000 Kč při splátce 2.000 Kč měsíčně a celkem 72 měsíčních splátkách. Výše úvěru byla limitována maximální částkou 153.000 Kč, nebylo zjištěno insolvenční řízení, ve vnitřních databázích nebyl zjištěn žádný problém, žalovaný neměl účet po splatnosti ani exekuci, neměl negativní záznam v BRKI, NRKI, SOLUS ani žádné jiné negativní zjištění nebylo k osobě žalovaného zjištěno. Z výpisu z účtu žalovaného byly zřejmé jeho mzdy za období od prosince 2019 do dubna 2020 v rozmezí 11.000 – 13.000 Kč. Na základě smlouvy o úvěru byl žalovanému poskytnut spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 100.000 Kč, který se zavázal uhradit v 72 měsíčních splátkách po 2.000 Kč při úrokové sazbě 12,5 % ročně a RPSN 13,24 % s tím, že celkem měl uhradit 142.788,81 Kč Cena pojištění činila 100 Kč měsíčně. Poplatky a ceny se řídily sazebníkem, přičemž jeho výňatek byl součástí úvěrové smlouvy. Úvěr měl být hrazen automatickým převodem z běžného účtu žalovaného, počínaje dnem 15. 6. 2020, vždy k 15. dni v měsíci. Smlouvou bylo sjednáno volitelné kolektivní pojištění schopnosti splácet. Součástí smlouvy byl sazebník, všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky, splátkový kalendář. Z výňatku ze sazebníku vyplývá cena za zasílání výpisu ve výši 39 Kč měsíčně, dále poplatek za zaslání první podmínky ve výši 350 Kč a každé další upomínky ve výši 500 Kč Smlouva upozorňovala, že v případě prodlení s úhradou pravidelné splátky byla banka oprávněna uplatnit opatření uvedené v podmínkách. Dle úvěrových podmínek tímto opatřením pro případ prodlení, resp. závažného porušení smlouvy, byla i možnost požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatnění smluvních pokut dle bodu 9.1 písm. f). Upomínkou ze dne 14. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 7.995,01 Kč s upozorněním, že nedojde-li k úhradě do konce března 2022, může banka požadovat okamžité splacení všech úvěrových produktů. Dopisem ze dne 29. 6. 2022 byl žalovaný vyzván k okamžitému splacení všech dlužných závazků plynoucích ze smlouvy o úvěru ve výši 18.784,79 Kč. Byl poučen, že pokud nedojde k úhradě do 17. 8. 2022, nastane dne 17. 8. 2022 splatnost celé pohledávky. Výzva byla zaslána na adresu trvalého bydliště žalovaného, odkud se s poznámkou„ na uvedené adrese neznámý“ vrátila odesílateli. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 12. 9. 2022, odeslanou téhož dne na adresu trvalého bydliště žalovaného. Z historického výpisu pak plyne, že zůstatek úvěru ke dni 1. 9. 2022 činil 82.322,18 Kč, dlužné úroky 8.613,02 Kč, úroky z prodlení 1.006,04 Kč a dlužné poplatky 2.850 Kč. Z tohoto výpisu také plyne, že úvěr byl čerpán dne 22. 4. 2020, což plyne i z běžného výpisu a zároveň, že poslední splátka ze strany žalovaného byla provedena dne 15. 11. 2021 ve výši 214,89 Kč. Následně již byly žalovanému účtovány pouze upomínky, první dne 26. 11. 2021 ve výši 350 Kč, další ve výši 500 Kč pak dne 13. 12. 2021, dne 21. 12. 2021 a dne 20. 1. 2022 a dále mu bylo každý měsíc účtováno pojistné po 100 Kč. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné po