18 C 372/2022-20 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 9. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7.104 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 3.000 Kč od 18. 4. 2022 do zaplacení s tím, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč se splatností do 16. 4. 2022. Před poskytnutím úvěru se žalobkyně zabývala úvěruschopnosti žalované, kdy zkoumala prescoring, výpisy z účtu žalované za období dvou měsíců a také její daňové přiznání, přičemž z těchto listin žalobkyně vypočetla průměrný čistý příjem žalované minimálně ve výši 36 969 Kč. Po zohlednění měsíčních výdajů v částce 12.553 Kč za bydlení a v částce 5.764 Kč na ostatní osobní výdaje a přezkoumání osoby žalované v dostupných evidencích dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaná je schopna splácet úvěr. Žalovaná do dnešního dne na úvěr přes urgence a upomínky nezaplatila ničeho. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 3.204 Kč, smlouvou byla pro případ nesplnění povinnosti sjednána smluvní pokuta ve výši dvakrát 450 Kč, celkem tedy 900 Kč, což představuje pouze 30 % z jistiny a respektuje tak zákon o spotřebitelském úvěru a dále jí byly účtovány náklady spojené s uplatněním pohledávky, a sice za upomínky ve výši 450 Kč a 600 Kč a dále za paušální náhradu nákladů na pověření ve prospěch inkasní společnosti v částce 1.500 Kč, když tyto položky byly sjednány přímo smlouvou. Přes předžalobní upomínku žalovaná nezaplatila ničeho. 2. Okresní soud v Bruntále vydal dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky. 4. Soud nařídil jednání na den 6. 2. 2023, přičemž žalobkyně svou účast u tohoto jednání řádně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila a jednání tak proběhlo v nepřítomnosti účastníků postupem podle § 101 odstavec 3 občanského soudního řádu. 5. Z posouzení úvěruschopnosti žadatele, z centrální evidence exekucí, z fotokopie občanského průkazu, z předsmluvní informace ze dne 13. 3. 2022, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], včetně přílohy, ze sazebníku poplatků, z výpisu z účtu za období ledna a února 2022, z fotokopie daňového přiznání, z potvrzení o platbě ze dne 14. 3. 2022, z rozpisu účelně vynaložených nákladů na upomínky, z upomínky ze dne 25. 4. 2022, z podacího lístku 25. 4. 2022, z upomínky ze dne 9. 5. 2022, včetně podacího lístku a z předžalobní výzvy ze dne 19. 5. 2022, včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná žádala o půjčku, přičemž ke své osobě uvedla, že pracuje jako OSVČ pro [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno], kde dosahuje příjmu 36.969 Kč čistého měsíčně. Nemá žádné nezaopatřené děti. Její výdaje činí 21.817 Kč měsíčně, když tato částka zahrnuje i jiné půjčky ve výši 3.500 Kč. Při posuzování úvěruschopnosti tak žalobkyně dospěla k závěru, že částka 17.076 Kč je dostatečná pro úhradu úvěru, o který žalovaná žádala. Žalované byly současně předloženy předsmluvní informace obsahující základní náležitosti smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaná zaslala částku 1 Kč na účet žalobkyně, aby ověřila svůj účet a na stejný účet pak byla dne 14. 3. 2022 vyplacena částka úvěru, přičemž i z poznámky pro příjemce vyplývá splatnost tohoto úvěru. Žalovaná zároveň doložila k žádosti výpis ze svého běžného podnikatelského účtu za období ledna a února 2022, přičemž tento účet vykazuje kladný zůstatek, byť výše příjmů s porovnáním s výdaji v těchto měsících dosahovala záporné hodnoty. Z daňového přiznání žalované pak plyne, že její základ daně činil 443.629 Kč. Z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti žalované není vedeno žádné exekuční řízení. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřely dne [datum] prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr při úrokové sazbě 39 % ročně za poplatek ve výši 3.204 Kč, který byl splatný společně s jistinou úvěru a úrokem a u něhož byla sjednána sleva pro případ řádného splácení, který by jinak činil 744 Kč. Peněžní prostředky byla žalovaná povinna vrátit do 30 dnů. Smlouvou byla sjednána možnost prodloužení splatnosti úvěru. Žalovaná tak přímo ve smlouvě byla informována o tom, že částka, kterou bude muset vrátit, bude činit minimálně 6.300 Kč a pouze v případě, že bude uhrazena včas, tak bude činit 3.840 Kč. Pro případ prodlení s plněním dluhu byly sjednány zákonné úroky z prodlení, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byla úvěrována v prodlení, i náhrada všech nákladů, které vznikly v důsledku prodlení úvěrovaného. V této souvislosti smlouva přímo označovala poplatky, a sice poplatek za zaslání první upomínky k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení ve výši 450 Kč, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky v případě prodlení po 20 dnech a poplatek ve výši 1.500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Upomínkou ze dne 25. 4. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 4.290 Kč, když tato výše platila jen pro platbu provedenou do 30. 4. 2022, v opačném případě by dluh činil 7.650 Kč, když zohledňuje úhradu plného poplatku za poskytnutí úvěru a náklady na upomínání. Upomínkou ze dne 9. 5. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky již ve výši 8.300 Kč do 14. 5. 2022. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 5. 2022, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána znovu k zaplacení dlužné částky, tentokrát již ve výši 9.800 Kč, když půjčka byla 32 dnů po splatnosti. Žalobkyně doložila, jakým způsobem byly stanoveny poplatky na zaslání první a druhé upomínky a náklady na vymáhání ze strany inkasní agentury. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ustanovení § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li si strany pro případ porušené smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na základě které byla žalované poskytnuta částka 3.000 Kč na dobu 30 dnů při úrokové sazbě 39 % ročně a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3.204 Kč Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru zkoumat schopnost úvěrovanéh