214 C 3/2022-71 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne [datum], soudu doručenou dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 092 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 092 Kč od 24. 5. 2022 do zaplacení, částky ve výši 3 841,04 Kč, úroku ve výši 64,6 % ročně z částky 24 881,84 Kč od 24. 5. 2022 do 15. 6. 2022 ve výši 987,39 Kč, a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 24 881,84 od 16. 6. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 5. 2022 dosáhne částky 84 326 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“) žalobkyně poskytla žalované bezhotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 64,6% ročně sjednaný na dobu určitou. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni úvěr ve výši 25 000 Kč spolu s úrokem a úhradou za pojištění schopnosti žalované (ve výši 205 Kč měsíčně dle Přílohy č. 1 smlouvy o úvěru) v 48 pravidelných měsíčních splátkách s tím, že první splátka byla splatná v měsíci únor 2022. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila řádně a včas, když žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku ve výši 1 669 Kč, a to dne [datum], a dále už ničeho, přestože před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky. Žalobkyně k tomu uvádí, že ještě před zesplatněním celého úvěru jí vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou řádně nesplacenou splátku (zde konkrétně splátky č. 2 a 3), u které je žalovaná v prodlení déle jak 30 dní dle bodu 6.1. smlouvy o úvěru, tedy celkem žalobkyni vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Současně vzniklo žalobkyni právo na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s každým prodlením žalované s placením splátek (zde konkrétně splátek č. 1, 2 a 3), u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, dle bodu 6. 2. smlouvy o úvěru, žalobkyni tedy vzniklo právo na smluvní pokutu v celkové výši 600 Kč, která je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. V důsledku prodlení žalované došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to dne 22. 5. 2022, v souladu s bodem 6.3. smlouvy o úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím že tuto novou jistinu ve výši 28 879,79 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6. 5. smlouvy o úvěru je pak žalovaná povinna zaplatit i smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové (zesplatněné) jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou – v daném případě tedy ode dne 24. 5. 2022 až do jejího úplného zaplacení. Dále bylo v bodě 2.2. smlouvy o úvěru sjednáno, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalobkyně na závěr uvádí, že na úhradu za pojištění schopnosti splácet žalovaná dluží celkem 615 Kč (tj. 3 x 205 Kč za neprovedenou úhradu u splátek č. 2, 3 a 4). 2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně tvrdila, že schopnost žalované byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Z výše uvedeného bylo dle žalobkyně zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Žalobkyně dodává, že byla ověřena i úvěrová historie v databázích SOLUS a NRKI a byl také proveden tzv. scoring klienta. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v průběhu řízení zůstala pasivní. Nevyužila možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy, přestože k tomu byla vyzvána soudem a tato výzva jí byla doručena dne [datum]. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], ze kterého se žalovaná omluvila. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), jednal v její nepřítomnosti, neboť žalovaná nežádala o odročení jednání. 5. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Smlouvou o úvěru [číslo] ve spojení s Dodatkem č. 1 k této smlouvě a Přílohou č. 1 této smlouvy o úvěru (pojištění schopnosti splácet úvěr) včetně přihlášky do pojištění, předsmluvním formulářem, kartou klienta, výpisem záznamů z registru SOLUS, výpisem z nebankovního registru klientských informací (NRKI), prohlášením klienta, přehledem příchozích plateb na účet žalované vedeného u [právnická osoba], hodnocením klienta, splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru [číslo] dokladem o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení ze dne [datum], výzvou k zaplacení ze dne [datum], oznámením o zesplatnění úvěru ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], bylo prokázáno, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru [číslo] která měla být sjednána jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za použití § 2395 a násl. občanského zákoníku. Z karty hodnocení klienta se podává, že žalovaná má pracovní poměr na dobu neurčitou, ze kterého pobírá průměrnou čistou mzdu ve výši 28 000 Kč a má celkové náklady ve výši 6 463 Kč, z čehož částka 3 860 Kč je životní minimum jednotlivce a částka 2 603 Kč jsou náklady na bydlení, jiné výdaje nejsou uvedené, respektive jsou nulové. Žalobkyně měla k dispozici přehled příchozích plateb na účtu vedeném u [právnická osoba], žalované za období od října 2021 do ledna 2022, z kterého vyplývá, že na účet žalované přichází každý měsíc mzda v průměrné výši 27 994,5 Kč. Na základě doložených listin byl proveden dne [datum] credit scoring, který konstatoval, že žalované lze s ohledem na výši volných finančních zdrojů ve výši 20 537 Kč poskytnout žádaný úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalobkyní bylo doloženo dokladem o vyplacení úvěru, že dne [datum] vyplatila bezhotovostním převodem žalované částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč s příslušenstvím, přičemž celkové náklady spotřebitelského úvěru (včetně pojištění schopnosti splácet) činily 80 112 Kč, které se žalovaná zavázala uhradit v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 669 Kč/měsíc ke každému 17. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy o úvěru. Úrok ze smlouvy o úvěru činil 64,6 % ročně a RPSN činila 89,86 %. Z předpisu splátek ke smlouvě bylo zjištěno, že první splátka byla splatná [datum] a poslední splátka byla splatná [datum]. Pro případ, že by se žalovaná nesplnila řádně a včas některou z pravidelných měsíčních splátek, či došlo ke splatnosti celého dluhu, byla smlouva o úvěru utvrzena smluvními pokutami – k tomu viz smluvní pokuty, jež jsou uvedeny v žalobním návrhu v bodu 1 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána žalobkyní k zaplacení druhé a třetí splátky a současně byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Další výzvou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána žalobkyní k zaplacení druhé, třetí, a čtvrté splátky a současně byla opět upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. K zesplatnění došlo pak dne [datum], kdy o tomto zesplatnění byla žalovaná informována oznámením z téhož dne. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nezplatila ničeho kromě první splátky, právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu. Ani po této výzvě nebylo žalobkyni plněno ničeho. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splá