8 C 107/2023-18 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 16.560 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytnul její právní předchůdce společnost [právnická osoba] (dále jen jako právní předchůdce) dne [datum] žalovanému zápůjčku ve výši 12.000 Kč. Žalobkyně požadovala poskytnuto jistinu 12.000 Kč a poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí žádosti dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 4.560 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně rámcovou smlouvou ze dne [datum] o postoupení pohledávek a smlouvou o postoupení pohledávek z [datum]. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena prostředky na dálku smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které obdržel žalovaný částku ve výši 12.000 Kč. Jednalo se o bezúčelovou krátkodobou zápůjčku splatnou jednorázově. Ve smlouvě je uvedeno, že celková výše spotřebitelského úvěru je 12.000 Kč. RPSN činí 9. 097,87 %. Minimální doba splatnosti je 5 dnů a maximální doba splatnosti 30 dní s možností odložení splátky. Související náklady je poplatek ve výši 4.560 Kč za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Úrok je uveden ve výši 0 Kč a úroková sazba 0 % ročně (smlouva o zápůjčce). Žalovaný na daný případ uhradil celkem 0 Kč. Co se týká posuzování schopnosti žalovaného zápůjčku splácet, uvedla žalobkyně, že žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Žalovaný obdržel z dané smlouvy bankovním převodem částku ve výši 12.000 Kč dne 26. 9. 2022 (potvrzení o provedené platbě). 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi právním předchůdcem žalobkyně – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. 6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019). 9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištěných údajů od žadatele o úvěr. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného. Tím, že právní předchůdce žalobkyně zcela nedostatečně zkoumal a neprověřil otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému – spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva absolutně neplatná. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud k neplatnosti dané smlouvy přihlédl i bez návrhu. 10. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. 11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Další uplatněné nároky žalobkyni z neplatné smlouvy nevznikly. 12. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté částky ve výši 12.000 Kč. Další uplatněné nároky žalobkyní jsou nedůvodné a s ohledem na výše uvedené byly soudem zamítnuty. Současně přiznal soud žalobkyni právo na uplatněné zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Pokud jde o náklady řízení, soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu vychází z částečného úspěchu a neúspěchu účastníků v dané věci, kdy soud kapitalizoval přiznané příslušenství oběma účastníkům až do vyhlášení rozsudku. Na straně žalobkyně byl vyčíslen úspěch ve výši 12.000 Kč + 1.607,67 Kč odpovídající 72,52 % a na straně žalovaného ve výši 4.560 Kč + 610,92 Kč odpovídající 27,50 %. Výsledný úspěch žalobkyně pak představuje 45 % Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení dle § 14b AT ve výši 300 Kč za 1 úkon právní služby (byly vykonány 3 úkony – převzetí věci, podání žaloby a předžalobní výzva) + 3 x 100 Kč náhrada hotových výdajů dle cit. vyhlášky a DPH. Náklady ve výši 100 % by představovaly 2.252 Kč. Úspěchu žalobkyně pak odpovídají výsledné přiznané náklady ve výši 45 %, a to částka ve výši 1.013,40 Kč a tyto náklady jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.