8 C 116/2023-28 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 15. 3. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 15.283,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřel dne [datum] právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen jako„ právní předchůdce“) se žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 11. 2022. 5. Z předložených listinných důkazů žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný v den podpisu smlouvy obdržel v hotovosti částku ve výši 15.000 Kč a zavázal se uhradit úrok v celkové výši 1.444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2.700 Kč. Celková dlužná částka činila 27.888 Kč včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 12.880 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve 14. měsíčních splátkách po 1.992 Kč. Jednalo se o spotřebitelský úvěr neúčelový hotovostní. Zápůjční úroková sazba činila 15 % (smlouva o úvěru, žádost o úvěr). Dále požadovala žalobkyně v žalobě náklady mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč dle předloženého výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky (výpis úkonů). Žalovaný uhradil na daný případ částku ve výši 2.000 Kč (dle tvrzení žalobkyně). V textu úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení ohledně dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení (úvěrová smlouvy). 6. Žalobkyně byla usnesením soudu ze dne 21. 7. 2023 vyzvána, nechť předloží doklady, na základě kterých byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splatit úvěr v daném případě. Žalobkyně v podání z 8. 8. 2023 uvedla, že právní předchůdce žalobkyně posoudil a ověřil úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr a na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzována schopnost žalovaného splácet úvěr s tím, že dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků 14.634 Kč. Žalobkyně odkázala na předloženou smlouvu o úvěru a žádost o úvěru a předložila soudu dohodu o pracovní činnosti ze dne 1. 1. 2021 a 2 poštovní ústřižky. Z žádosti o úvěr ze dne 14. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je zde uvedený pod rodným číslem jako fyzická osoba, jako zaměstnavatel je uvedený [jméno] [příjmení], [anonymizováno], zaměstnán od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 s mzdou 16.834 Kč. Dále je v žádosti o úvěr vyplněno, že měsíční výdaje hrazené žalovaným na bydlení a energie činí 1.000 Kč, a dále 1.000 Kč doprava a jídlo a osobní náklady. Měsíční náklady stávajících půjček jsou 200 Kč. Celkové měsíční výdaje jsou 2.200 Kč. Žalovaný bydlí u rodičů, je svobodný, dokončené vzdělání základní (žádost o úvěr). Z dohody o pracovní činnosti z 1. 1. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi zaměstnavatelem [jméno] [příjmení] a žalovaným. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 v rozsahu maximálně 40 hod. týdně, druh práce stavební dělník, místo výkonu práce [obec] a okolí. Z textu dohody pak nevyplývá sjednaná odměna (dohoda o pracovní činnosti). Z předložených poštovních ústřižků vyplývá, že žalovaný odeslal v květnu 2 x 100 Kč s uvedením exekuce (poštovní ústřižky). 7. S ohledem na tvrzení uvedená v žalobě týkající se ověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru a s ohledem na doplněná tvrzení v podání žalobkyně z 8. 8. 2023 dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když vycházel pouze z informací získaných od žalovaného uvedených do žádosti o poskytnutí úvěru a dále z dohody o pracovní činnosti z 1. 1. 2021 a ze dvou předložených poštovních ústřižků. Co se týká příjmů, tak byl zjištěn pouze jediný příjem žalovaného z dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou do konce roku 2021. Splácení úvěru pak bylo sjednáno v době přesahující tuto dobu, když bylo sjednáno na dobu 14 měsíců od data uzavření smlouvy, tedy od [datum]. Výše uváděného příjmu z této dohody pak nebyla poskytovatelem úvěru nijak prověřena. Dále co se týká výdajů žalovaného, tak bylo vycházeno pouze z údajů uvedených v žádosti o poskytnutí úvěru. S ohledem na výše uvedené je zjevné, že se poskytovatel úvěru dostatečně nezabýval výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného. Nebyly dále zjišťovány náklady na dopravu do zaměstnání, zdravotní stav, záliby apod. Tím, že byl úvěr takto poskytnut při nedostatečném zkoumání a neprověření příjmů a ani výdajů žalovaného, nebyly splněny nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Soud s ohledem na ust. § 86 odst. 2 věta první a § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl soud bez návrhu dle ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a žalovaný nárok posoudil soud v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného a přiznal žalobkyni částku ve výši 13.000 Kč odpovídající poskytnuté jistině 15.000 Kč ponížené o žalovaným provedenou úhradu ve výši 2.000 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. V souladu se závěry Nejvyššího soudu, (viz rozhodnutí 33 Odo 871/2005 ze dne 15. 12. 2005) přiznal soud žalobkyni zákonné úroky z prodlení, když splatnost závazku k vydání bezdůvodného plnění (povinnost k plnění) dovodil k datu 12. 11. 2022. Splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází následující den k prodlení. V daném případě prokázala žalobkyně vyzvání žalovaného k plnění oznámením o postoupením pohledávky, které mu bylo zasláno 11. 11. 2022. Soud dovodil splatnost závazku k datu 12. 11. 2022 a k prodlení došlo tedy 13. 11. 2022, a proto byly zákonné úroky z prodlení z přiznané jistiny žalobkyni přiznány od 13. 11. 2022. S ohledem na výše uvedené pak žalobkyni další nároky z absolutně neplatné smlouvy o úvěru nevznikly a tyto byly zamítnuty (požadované obchodní úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek, smluvní pokuta, smluvní úroky). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení, když žalovaný tyto nepožadoval a dle obsahu spisu mu nevznikly.