8 C 33/2023-91 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 6. 10. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 171.709,05 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 128.000 Kč. Z této smlouvy dluží žalovaný žalobkyni částku ve výši 122.366,81 Kč na jistině a na poplatcích 378 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 135.521,75 Kč (od 22. 6. 2015 do 26. 9. 2022) a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12.810,05 Kč (od 21. 6. 2021 do 26. 9. 2022). Dále byla mezi účastníky dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěru ve výši 60.000 Kč. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 46.480,71 Kč a poplatky 310 Kč. Dále požaduje žalobkyně smluvní úrok 58.076,95 Kč a úrok z prodlení 6.127,02 Kč. Dále žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Na tomto účtu žalovaný přečerpal prostředky a žalobkyně požaduje uhradit nepovolený debet ve výši 2.173,53 Kč. Žalovaný i přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 3. Z předložených listinných důkazů žalobkyně zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 128.000 Kč (smlouva o úvěru, potvrzení o proplacení úvěru z 22. 6. 2015). Jednalo se o bezúčelový úvěr, doba trvání 72 měsíců, splatnost 20. 6. 2021, výpůjční úroková sazba 15,70 % ročně (smlouva o úvěru, oznámení žalobkyně o úrokových sazbách v českých korunách s účinností od 1. 1. 2020, historický výpis). Jistina pohledávky ve výši 122.366,81 Kč představuje neuhrazenou jistinu. Na původní jistinu 124.653,68 Kč byla z původního insolvenčního řízení žalovaného uhrazena částka 2.286,87 Kč. V průběhu insolvenčního řízení vedeného u [název soudu] sp. zn. [insolvenční spisová značka] vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka žalovaného. Žalovaný nebyl zproštěn od hrazení pohledávek (usnesení insolvenčního soudu [insolvenční spisová značka], historický výpis). Dále dluží žalovaný žalobkyni poplatky ve výši 378 Kč, smluvní úrok 135.521,75 Kč a úrok z prodlení 12.810,05 Kč (historický výpis). 4. Dále bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 60.000 Kč. Jednalo se o osobní úvěr bezúčelový. Úroková sazba činila 16,50 % ročně. Úvěr byl poskytnut bez zajištění (úvěrová smlouva ze dne [datum], doklad o proplacení úvěru z 11. 3. 2015, historický výpis). Z tohoto obchodního případu dluží žalovaný žalobkyni na jistině 46.480,71 Kč, poplatky 310 Kč, smluvní úrok 58.076,95 Kč, zákonný úrok 6.127,02 Kč (historický výpis). Dále bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně žalovanému běžný účet [číslo] [bankovní účet]. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu do částky 2.173,53 Kč (smlouva balíček MůjÚčet ze dne 26. 3. 2013, smlouva o vydání a používání platební karty, smlouva o poskytování přímého bankovnictví, smlouva o povoleném debetu č. účtu [bankovní účet] z 18. 5. 2015). Dopisem ze dne 14. 12. 2015 žalobkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] a oznámila zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek (dopis ze dne 14. 12. 2015 a ze dne 29. 12. 2015). 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly platně uzavřeny shora uvedené smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, na základě kterých žalovaný čerpal první úvěru ve výši 60.000 Kč a další úvěr ve výši 128.000 Kč. Dále žalovaný přečerpal prostředky na vedeném běžném účtu co do částky ve výši 2.173,53 Kč, na jejichž vrácení vznikl žalobkyni nárok. Žalobkyně pak má nárok na sjednané obchodní úroky, a i další poplatky. Úvěrové smlouvy pak soud současně posoudil jako smlouvy spotřebitelské, když žalobkyně je podnikatelem a v rámci obchodní činnosti poskytuje úvěry a žalovaný pak čerpal předmětné úvěry v pozici spotřebitele. S ohledem na předložené listinné důkazy dovodil soud, že žalobkyně před poskytnutím úvěru postupovala v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a řádně před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného. Soud tak má za to, že tato povinnost byla splněna řádně. Žalovaný však své povinnosti řádně neplnil, když se opakovaně ocitl v prodlení s úhradou jednotlivých splátek a přestože byl žalobkyní vyzýván k zaplacení dlužných částek, dluh neuhradil. Nárok na úhradu jednotlivých položek pak lze dovodit přímo z citovaného ust. § 2395 obč. zákoníku, který zakládá povinnost vrátit jistinu spolu s úroky. Nárok na zákonné úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a 1970 obč. zákoníku. Soud tak má žalobu žalobkyně v celém rozsahu za důvodnou, když byla prokázána výše jednotlivých nároků i jejich právní důvod. S ohledem na výše uvedené pak soud žalobě plně vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal náhradu nákladů řízení plně procesně úspěšné žalobkyni. Jednalo se o zaplacený soudní poplatek ve výši 6.869 Kč a dále náklady právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, kdy dle § 7 vyhl. činí odměna právního zástupce za 1 úkon právní služby 7.980 Kč, tj. v této věci za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, učiněná výzva) 3 x 7.980 Kč. Dále vznikl nárok na náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 vyhl. po 300 Kč, tj. 300 Kč x 3. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu DPH 21 % Náklady řízení činí celkem částku ve výši 36.925,40 Kč a dle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.