8 C 36/2023-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 4.497,29 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] na základě které její právní předchůdce poskytl žalované částku ve výši 5.000 Kč. Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 3.944,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 7. 2022. Dále požadovala žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 177,79 Kč (z částky 3.944,99 Kč od 24. 2. 2022 do 14. 7. 2022). Dále požadovala žalobkyně kapitalizovaný úrok ve výši 3.477,99 Kč (součet nesplaceného úroku 298,11 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 1.896,54 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 359,68 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 696,69 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 226,97 Kč). Dále požadovala žalobkyně náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 72 Kč a dále částku 552,30 Kč (smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky ve výši 3.944,99 Kč od 24. 2. 2022 do 14. 7. 2022). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen jako právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalovaná obdržela v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 5.000 Kč. Dále bylo sjednáno příslušenství úvěru 4.296 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celková částka k úhradě 9.296 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 664 Kč. Byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná pak uhradila částku ve výši 2.099,99 Kč (smlouva o úvěru, tvrzení žalobkyně). Žalovaná ke své osobě uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, je jí zasílán rodičovský příspěvek ve výši 10.000 Kč. Celkový měsíční příjem 10.000 Kč + použitelný měsíční příjem 3.000 Kč. Co se týká výdajů, je uvedeno 2.000 Kč na bydlení a energie a 5.000 Kč doprava, jídlo, osobní náklady. Dále je uvedeno bydlení u rodičů, svobodná, jedno vyživované dítě, dokončené vzdělání základní (žádost o úvěr). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně oznámení o postoupení pohledávky (smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 a ze dne 21. 8. 2022). 5. S ohledem na tvrzení uvedená v žalobě týkající se ověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a s ohledem na obsah žádosti o úvěr, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, když vycházel pouze z údajů sdělených žadatelkou o úvěr k její osobě, a to co se týká příjmů a také výdajů, když tyto údaje jsou pouze vyplněny do formuláře žádosti o úvěr. S ohledem na § 86 odst. 2 věta prvá a § 87 odst. 1 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru dovodil soud absolutní neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl soud s ohledem na shora citovaná právní ustanovení i bez návrhu. Žalovaný nárok pak posoudil soud v režimu ust. § 2991 obč. zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně a přiznal žalobkyni částku ve výši 2.900,01 Kč (poskytnuto 5.000 Kč a uhrazeno 2.099,99 Kč), kdy na tuto částku vznikl žalobkyni nárok. Dále byly přiznány zákonné úroky z prodlení v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku a nař. vlády č. 351/2013 Sb., když soud dovodil splatnost žalovaného nároku k učiněné výzvě žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022, když splatnost nároku na vydání z bezdůvodného obohacení nastává k výzvě věřitele. Zákonné úroky z prodlení tedy byly přiznány žalobkyni až od 5. 8. 2022 do zaplacení ve výši, která nepřesáhla původní požadovanou procentuální sazbu. Na ostatní nároky požadované žalobou žalobkyni nárok nevznikl s ohledem na výše uvedené a soud je posoudil jako nedůvodné a byly zamítnuty. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a nepřiznal procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, když žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala a dle obsahu spisu jí žádné nevznikly.