14 C 162/2023-22 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu neuhrazené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , dle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas, a proto se domáhá uhrazení neuhrazené jistiny a příslušenství., právnická osoba, posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že provedla kontrolu v databázi neplatných dokladů Ministerstva Vnitra, kontrolu RČ dálkovým systémem společnosti , právnická osoba, , kontrolu náhledem do záznamu insolvenčního rejstříku, kontrolu zaměstnání telefonicky, kontrolu platební historie klienta u žalobkyně, kontrolu předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta, a to na základě odborných vědomostí z „terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti.3. Na jednání konaném dne , datum, nebyli účastníci přítomní, proto se jednalo v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že: Žalovaný dne , datum, sdělil žalobkyni, že žádá o úvěr ve výši , částka, , je rozvedený, bydlí s jedním spolubydlícím, má učňovské vzdělání, má příjem ve výši , částka, měsíčně, jeho měsíční náklady na bydlení jsou ve výši , částka, , jeho měsíční nebankovní závazky jsou ve výši , částka, , a jeho „životní minimum na ověření“ je , částka, , a že další výdaje (ať už na dopravu, záliby, internet, telefon atd.) nemá. K žádosti měl žalovaný doložit žalobkyni i občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky za období 6/2021 a 7/2021, tyto doklady však nebyly soudu žalobkyní předloženy (důkaz: evidenční karta klienta). Žalobkyně vyplněný návrh na poskytnutí úvěru, jakož i jiné údaje prokazující schopnost žalovaného řádně splácet úvěr (lustrace žalovaného v registrech), posoudila a téhož dne s žalovaným uzavřela písemnou dohodu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky i s úroky a poplatky vrátit. Finanční prostředky ve výši , částka, získal žalovaný při podpisu dohody (důkaz: Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný však neuhradil dle dohody řádně a včas všechny finanční prostředky žalobkyni, když jí uhradil pouze , částka, , proto žalobkyně předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak není zřejmé, kdy se tato výzva dostala do sféry žalovaného, když je pouze prokázáno, že dne , datum, byla předána , právnická osoba, k přepravě, avšak nikoliv kdy byla zásilka doručena (důkaz: předžalobní výzva ze dne , datum, , podací arch ze dne , datum, ). Žaloba byla žalovanému doručována dne , datum, , avšak žalovanému se nedoručila a žalovaný si žalobu nepřevzal ani když byla následně uložena na poště (důkaz: doručenka).5. Soudem zjištěný skutkový stav je tedy následující: Žalovaný s žalobkyní uzavřeli dne , datum, písemnou dohodu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy dle této dohody se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky i s úrokem a poplatky vrátit. Tato dohoda byla uzavřena poté, co žalobkyně posuzovala, zda žalovaný je schopen řádně splácet úvěr, a to zejména z žalovaným tvrzených a dokládaných příjmů, z tvrzených výdajů, a z lustrace v registrech. Žalobkyně žalovanému na základě dohody poskytla dne , datum, finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný žalobkyni vrátil pouze , částka, . Žalobkyně kvůli neplnění dohody žalovaného vyzvala ho k úhradě dlužné částky, avšak nebylo prokázáno, zda a případně kdy výzva byla žalovanému skutečně doručena. Žaloba byla žalovanému doručována dne , datum, , avšak žalovanému se nedoručila a žalovaný si žalobu nepřevzal ani když byla následně uložena na poště.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.11. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.13. Podle § 142a odst. 1 o. s. ř. žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění.14. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalobkyně měla vůli s dlužníkem coby spotřebitelem uzavřít smlouvu o úvěru, která ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla smlouva spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména tím, že porovnala příjmy a výdaje žalovaného. Vycházel přitom z konstantní judikatury v obdobných věcech (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), z níž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativní