14 C 218/2023-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr ve výši , částka, spolu s úrokem a poplatkem (za poskytnutí úvěru) ve výši , částka, , a to do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. Žalovaný uhradil žalobkyni postupně částku v celkové výši , částka, a dále jí neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy., právnická osoba, posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že prověřila jeho finanční situaci, a to především lustrací v registru , Anonymizováno, , v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Uvedla, že zkoumá, jestli má žalovaný jiné závazky a zda tyto závazky hradí, a dále pak přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Ve vyjádření ze dne , datum, žalobkyně odkázala také na kartu klienta a metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal pasivní. Nevyužil možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy.4. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou dohodu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku do výše , částka, a ten se jí zavázal vrátit do, Anonymizováno, , Anonymizováno, měsíců společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dalšími poplatky (důkaz: , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Žalobkyně dne , datum, zaslala žalovanému částku , částka, (důkaz: potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, ). Před samotným podpisem výše uvedené písemné dohody zkoumala žalobkyně finanční možnosti žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný má dostatečné finanční prostředky na případné splácení úvěru, k tomuto závěru došla zejména tak, že prozkoumala registry, vyšla z údajů uvedených v kartě klienta a vzala bez dalšího za prokázané jeho tvrzené příjmy ve výši , částka, a skutečnosti, že je zaměstnán a má jedno dítě a že splátky jiným společnostem jsou nulové, splátky jiným společnostem zjištěným z , Anonymizováno, jsou ve výši , částka, a životní minimum jednotlivce je , částka, a splátka úvěru má činit , částka, (důkaz: karta klienta). Žalovaný měl několikrát již problémy s řádným splácením úvěrů, kdy zjevně se nacházel ve špatné finanční situaci a řetězil úvěry (úvěrová zpráva). Žalovaný žalobkyni vrátil postupně částku v celkové výši , částka, (důkaz: výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak soud nemohl určit, kdy se tyto výzvy dostaly do sféry žalovaného, když žalobkyně soudu doložila pouze podací lístky (ze kterých vyplývá pouze zaevidování podání na poště, avšak ne samotné doručení) nikoliv doručenky (důkaz: výzva před vymáháním celého dluhu ze dne , datum, , výzva ke splacení celé půjčky ze dne , datum, , předžalobní výzva ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, a ze dne , datum, ). Žaloba však byla žalovanému doručena (fikcí) dne , datum, (doručenka)., právnická osoba, tomu soud podotýká, že žalobkyně a ani její právní zástupce se nezúčastnili jednání, takže se připravili o beneficium poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).6. Soudem zjištěný skutkový stav je následující: Žalobkyně posuzovala finanční možnosti žalovaného proto, aby mu poskytla úvěr, přičemž vyšla z lustrace žalovaného v registrech, jeho tvrzených příjmů, a statistických údajů (o životním minimu dospělého člověka), a z úvěrové historie žalovaného, a shledala, že má dostatečné finanční prostředky pro splácení úvěru, proto s žalovaným dne , datum, uzavřela písemnou dohodu, na základě které mu bylo nabídnuto poskytnutí finančních prostředků až do výše , částka, , s tím, že tyto finanční prostředky bude průběžně vracet v průběhu 24 měsíců a za poskytnutí prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok a poplatky. Na základě dohody mu žalobkyně poskytla částku , částka, a žalovaný jí vrátil pouze , částka, . Nebylo prokázáno, že by se žalovanému (do jeho sféry) dostala výzva k zaplacení dříve nežli žalobou, která byla žalovanému doručena dne , datum, .7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1958 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla vůli s žalovaným (coby spotřebitelem) uzavřít smlouvu o úvěru, která ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla smlouva spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména tím, že porovnala příjmy a výdaje žalovaného. Vycházel přitom z konstantní judikatury v obdobných věcech (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), z níž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky p