14 C 42/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží, není dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „o. s. ř.“), proti tomuto rozsudku odvolání přípustné; rozsudek proto má zkrácené odůvodnění dle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahující pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.Předmětem řízení je spor o zaplacení částky ve výši 6 744 Kč se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 6 744 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, a částky ve výši 613,34 Kč.Věc byla projednána na jednání, které se konalo dne , datum, u Okresního soudu v Bruntále, a to v přítomnosti žalovaného a v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř.Na základě provedeného dokazování, bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným bez předchozího prověřování jeho výdajů písemnou dohodu, dle které jí bylo nabídnuto poskytnutí finančních prostředků až do výše 5 000 Kč, kdy následně mu byla poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit společně s poplatky do 3. 2. 2023, ale žalobkyni nevrátil v tomto termínu ničeho, žalobkyně proto telefonicky vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný však hradil částky žalobkyni až po podání žaloby, konkrétně uhradil žalobkyni dne 14. 5. 2024 částku 3 193 Kč, dne 3. 6. 2024 částku 2 133 Kč, dne 7. 6. 2024 částku 1 425 Kč, dne 19. 6. 2024 částku 951 Kč a dne 2. 7. 2024 částku 812,62 Kč.Soud zjistil, že podle obsahu se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“). V daném případě nedošlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti dle § 86 ZoSÚ a dle § 87 ZoSÚ, když nebyly řádně prověřeny reálné výdaje žalovaného, proto je sjednaná smlouva ve spojení s § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, absolutně neplatná, a to včetně sjednaných poplatků a smluvních pokut. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je žalovaný povinen žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Bylo tedy na žalovaném, aby žalobkyni uhradil částku 5 000 Kč (tj. vrátil poskytnutou jistinu) a současně jí uhradil zákonný úrok z prodlení, kdy se zákonný úrok počítá od výzvy k plnění, tedy od telefonické výzvy, která následovala bezprostředně po neuhrazení dluhu do 3. 2. 2023. V dané věci však žalovaný v průběhu řízení postupně zaplatil žalobkyni částku v celkové výši 8 514,62 Kč. Žalovaný tedy uhradil nejen částku 5 000 Kč, ale i zákonný úrok z prodlení, který činil (se zohledněním postupných částečných plateb) celkem 970,62 Kč. Oprávněný nárok žalobkyně byl tedy uhrazen dříve, než soud ve věci vyhlásil rozhodnutí a žalobkyně nevzala ani svou žalobu zpět z důvodu částečných úhrad. Soud tedy musel žalobu v plném rozsahu zamítnout, neboť jak bylo řečeno, žalobkyně nemá právo na poplatky a smluvní pokuty a ostatní nároky (na vrácení poskytnuté částky a uhrazení zákonných úroků) již byly uspokojeny průběžnými platbami. Není tedy již žádný nárok, který by soud mohl žalobkyni pravomocně přiznat.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná. Výzva dle ustanovení § 142a občanského soudního řádu byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. Soud má (na rozdíl od žalobkyně) za to, že předmětná žaloba je tzv. formulářovou žalobou, neboť žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu své žaloby na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu viz např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, atd.) a současně peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč; jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Pro vysvětlenou soud uvádí, že za úspěch žalobkyně považuje řádně uplatněný nárok na vrácení poskytnuté jistiny a nárok na úrok z prodlení z poskytnuté jistiny do úplného zaplacení jistiny, a jako neúspěch považuje další nároky, tj. poplatky, smluvní pokuty, a nárok na úrok z prodlení po platbách žalovaného, kdy žalobkyně mohla vzít svou žalobu zpět a nemusela trvat na zaplacení. Předmětem žaloby byla (ke dni rozhodování soudu) částka 8 827,5 Kč (6 744 Kč + 1 470,16 Kč + 613,34 Kč), představující 100 % nároku, přičemž žalobkyně byla úspěšná co do částky 5 970,62 Kč (5 000 Kč + 956,78 Kč + 13,84 Kč) odpovídající 67,64 % výše nároku, a ve zbylém rozsahu odpovídajícím 32,36 % výše nároku byla neúspěšná. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů odpovídající 35,28 % výše jejích nákladů. Náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, odměna za právní zastoupení stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž právní zástupce žalobkyně učinil v dané věci 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby), a dále byl ke každému úkonu právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Jelikož právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, byla žalobkyni z odměny za právní zastoupení a náhrady hotových výdajů v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána i náhrada 21 % DPH ve výši 189 Kč. Náklady řízení žalobkyně tak celkem činily 1 489 Kč, a proto náhrada nákladů odpovídající poměru 35,28 %, která náleží žalobkyni, činí 525,32 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobkyně v částce 525,32 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně dle 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III). O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.Pro úplnost soud uvádí, že musel formálně přiznat žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a určit její výši a zavázat žalovaného k její úhradě (viz výrok II.), i když fakticky žalobkyně má od žalovaného „zálohu“ na tuto náhradu nákladů řízení. Žalovaný totiž žalobkyni zaslal celkem částku 8 514,62 Kč, kdy z této částky byla uhrazena částka 5 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 970,62 Kč, a tedy zbývá žalobkyni ještě dostatečná částka na úhradu náhrady nákladů řízení. Jinak řečeno, soud určil, že žalovaný musí uhradit celkem žalobkyni 525,32 Kč, ale na tuto částku bude započítána částka kterou už má žalobkyně od žalovaného, takže žalovaný fakticky již nemusí žalobkyni ani jejímu právnímu zástupci posílat jakoukoliv další částku.