16 C 50/2024-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, společně s kapitalizovaným příslušenstvím pohledávky ve výši , částka, a , částka, , dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , celkem částky , částka, . Jelikož se žalovaný byl v prodlení s úhradou dlužné jistiny ve výši , částka, i od , datum, , požadovala žalobkyně od tohoto data přiznání zákonného úroku z prodlení.2. Žalobkyně byla před rozhodnutím ve věci vyzvána k doplnění rozhodných skutečností a označení či předložení listinných důkazů o tom, zda právní předchůdkyně žalobkyně v zákonem požadovaném rozsahu prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby s tím, že žádnými listinami týkajícími se prověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje. Nadále nepožadovala zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . V tomto rozsahu soud řízení zastavil dle § 96 odst. 1-4 občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) ve výroku I. rozsudku. Nadále se žalobkyně domáhala zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a 15% zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, a , datum, , z obchodních podmínek smlouvy o úvěru, z dokladů o převedení verifikační platby žalovaným a o čerpání úvěru převedením na účet žalovaného a z předžalobní výzvy má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , , adresa, , a žalovaným byla dne , datum, a následně dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru pod č. , tel. číslo, , na základě níž byl dne , datum, žalovanému poskytnut spotřebitelský, neúčelový a jednorázově splatný úvěr ve výši , částka, s tím, že žalovaný tuto část uhradí do 28 dnů společně s úrokem ve výši 260,47 %, což bude představovat částku , částka, . Doplněním smlouvy ze dne , datum, došlo k navýšení jistiny úvěru na částku , částka, s tím, že úroková sazba představovala 61,89 % ročně a délka splatnosti byla stanovena na 120 dnů. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil řádně ani včas. Žalobkyně dále provedla kapitalizaci zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , což představuje částku , částka, . Současně také požadovala náklady na vymáhání pohledávky za jednu cestu pověřeného pracovníka do místa bydliště žalovaného ve výši , částka, . Žalobkyně uvedla, že nedisponuje žádnými doklady o tom, že byla před uzavřením obou smluv prověřena schopnost žalovaného řádně zaplatit poskytnutý úvěr. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala rámcovou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , na základě níž pak v dalším období docházelo k uzavírání dílčích smluv o postoupení jednotlivých pohledávek. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.7. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stanoví, že věřitel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zřejmé, že spotřebitel bude schopen tento úvěr řádně splácet. Pokud takto věřitel neučiní, je smlouva neplatná.12. Vzhledem ke sdělení žalobkyně dospěl soud k závěru, že schopnost žalovaného jako spotřebitele nebyla ze strany věřitele prověřena s náležitou péčí, u žalovaného nebyly před uzavřením smlouvy aktivně ověřovány a zjišťovány informace k jeho osobním poměrům a nebyla dostatečným a objektivním způsobem vyhodnocena možnost žalovaného úvěr ve sjednané lhůtě zaplatit. Za této situace nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí předmětného úvěru.13. S přihlédnutím k tomuto závěru lze žalobkyni přiznat jen neuhrazenou jistinu úvěru, která představovala , částka, společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a náklady na uplatnění pohledávky ve výši , částka, , celkem , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to dle § 1968 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., pokud je dlužník v prodlení, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení ve sjednané výši nebo ve výši stanovené vládním nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná a zavinila zastavení řízení do částky , částka, , což představuje 25 % z uplatněného nároku. Jelikož byla žalobkyně úspěšná do 75% uplatněného nároku, náleží jí náklady řízení ve výši 50 % (75% - 25%). Náklady řízení byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši , částka, , odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od , datum, , ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzva před podáním žaloby), odměna tedy činí 900Kč. Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky. Jelikož zástupce žalobkyně osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny a režijních paušálů přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, , 50 % z této částky činí , částka, .15. O lhůtě k plnění ro