17 C 250/2023-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6.090 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně poplatku 6.960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný byl povinen na základě smlouvy o půjčce hradit právnímu předchůdci žalobkyně poplatky za služby spojené s půjčkou dle sazebníku právního předchůdce žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly příslušné obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 6.090 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli současně poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednání a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně převzala výzvu dne [datum] a žalovaný převzal výzvu fikcí dne [datum]. Ve stanovené lhůtě se k výzvě nevyjádřil žádný z účastníků. V souladu s ustanovením § 115 a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení proti takovému postupu nemají námitek.3. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, soud dospěl ze smlouvy o postoupení pohledávek k závěru, že v souladu s § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku věřitel, tedy [právnická osoba] postoupil svou pohledávku písemnou smlouvou [právnická osoba] [anonymizováno], a dále [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila svou pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž tento úkon není vázán na souhlas žalované. S postoupením pohledávky přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. V souladu s § 1882 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalovaný o postoupení pohledávky uvědoměn, a to písemným podáním postupitele i postupníka. Z této skutečnosti tedy vyplývá, že [právnická osoba] [anonymizováno] je aktivně legitimována k podání této žaloby.4. V projednávané věci provedl soud dokazování nespornými skutkovými tvrzeními žalobkyně, smlouvou o půjčce ze dne [datum], obchodními podmínkami, výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně, oznámeními právního předchůdce žalobkyně, předžalobní výzvou ze dne [datum]. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce. Na základě výše uvedené smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně poplatku 6.960 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný akceptoval smluvní podmínky právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Splatnost nároku právního předchůdce žalobkyně nastala dne [datum] v souladu s čl. 8 smluvních podmínek. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 6.090 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.5. Podle ustanovení § 3028 odst. l zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Tento zákon podle § 3081 nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014.6. Závazkový vztah, jakož i práva a povinnosti z něj v tomto řízení uplatněná vznikly přede dnem 1. 1. 2014, dle citovaného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se řídí dosavadními právními předpisy, zejména zákonem č. 513/1991 Sb. (obchodním zákoníkem), a zákonem č. 40/1964 Sb. (občanským zákoníkem) platnými do 31. 12. 2013, a to s přihlédnutím k ustanovení § 3030 zákona č. 89/2012 Sb.7. Podle ustanovení § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení. Výši úroků z prodlení a poplatků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výši úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákoníku, výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.9. Na základě shora zjištěného soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o půjčce dle ustanovení § 657 občanského zákoníku. Dle výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční hotovost a žalovaný se zavázal ji včetně sjednaného navýšení do konkrétního data vrátit formou splátek. Žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze závazkového vztahu s právním předchůdcem žalobkyně, když nevrátil řádně a včas právnímu předchůdci žalobkyně peněžní prostředky. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je s ohledem na výše uvedené oprávněný a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 517 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Soud proto žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy (½ odměny dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 o. s. ř. ve výši 168 Kč Náklady řízení ve výši 1.368 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.