18 C 150/2024-15 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.835 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 248,37 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 87 Kč s tím, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, na základě čehož ji vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušené evidence a tuto povinnost splnila dne , datum, . Žalovaná však nedostála své zákonné poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky za období od října 2022, kdy provedla jen částečnou platbu a dluží za tento měsíc 80 Kč do listopadu 2023 včetně, tj. za 13 celých měsíců a říjen 2022 v celkové částce 1.835 Kč. Z případných mimořádných plateb byly uhrazeny nejstarší dlužné částky žalované. Žalobkyně odkázala na ustanovení § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., z nichž odvozuje svůj nárok. Žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky, kterou však žalovaná ani v dodatečné lhůtě nesplnila. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení dle předpisu práva občanského, přičemž kapitalizovala tyto úroky ode dne prodlení s každou platbou poplatku do dne vyhotovení žaloby v celkové částce 248,37 Kč. Náklady spojené s uplatněním pohledávky vyplývají dle žalobkyně z Rámcové smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, a společností , jméno FO, s.r.o.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevznesla žádné právní ani skutkové námitky.3. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalované byla výzva doručena vhozením do domovní schránky dne 26. 7. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.4. Z potvrzení o prohlášení poplatníka televizních poplatků, z předžalobní výzvy, včetně dokladu o doručení a z přehledu předpisů soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku přihlásila v , datum, , rok, . Předžalobní upomínkou ze dne 7. 12. 2023, doručenou dne 15. 12. 2023, bylo žalované sděleno, že dluží na nezaplacených poplatcích a na poplatku za upomínku (87 Kč) k tomuto dni celkem 2.327 Kč a že má dlužnou částku uhradit do 15 dnů, jinak se žalobkyně bude muset obrátit na soud. Z přehledu předpisů soud dále zjistil, že žalovaná dluží koncesionářské poplatky dlouhodobě, když v roce 2018, 2019 a 2020 nezaplatila ničeho a začala platit nepravidelně od června 2021. Z předepsané částky 1.620 Kč žalovaná v roce 2021 zaplatila 1.551 Kč, z předepsané částky 1.983,42 Kč v roce 2022 žalovaná zaplatila 1.643 Kč, z předepsané částky 1.707 Kč za rok 2023 žalovaná zaplatila 3.569,42 Kč a z předepsané částky 405 Kč za období do března 2024 žalovaná zaplatila 270 Kč. Celkem ji tak byly předepsány poplatky a úroky z prodlení ve výši 9.495,42 Kč, na které zaplatila 7.033,42 Kč a dluží tak 2.462 Kč.5. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí za zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukcí televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských radiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového a televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen televizní přijímač). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu.6. Podle ustanovení § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíčně výše televizního poplatku 135 Kč.7. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce.8. Podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřena lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.9. Po provedeném dokazování a podřazení pod výše citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že žalovaná je poplatníkem televizního poplatku a svou zákonnou povinnost si neplnila. V souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je koncesionářský poplatek splatný nejpozději 15. dne daného kalendářního měsíce. Provedeným dokazováním bylo dále prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonem stanovenou povinnost a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a proto má nárok i na úrok z prodlení. Pokud jde o samotný výpočet dlužné částky, žalovaná za období od června 2022 do listopadu 2023 dlužila 2.327 Kč. Po tomto datu žalovaná do března 2024 zaplatila tři poplatky po 135 Kč, které žalobkyně započetla na dluh, a to od nejstarších dlužných poplatků (červen-říjen 2022), nikoliv na aktuální poplatek, proto dlužná částka činí 1.835 Kč (2.327 Kč – 405 Kč). Žalobkyně zákonný úrok z prodlení kapitalizovala v částce 248,37 Kč, když správně zohlednila splatnost poplatku a soud přezkoumal tuto výši, kterou shledal správnou. S ohledem na výše uvedené soud proto zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1.835 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 248,37 Kč.10. Soud však nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení částky 87 Kč vyplývající z Rámcové dohody o poskytování služeb ze dne , datum, , včetně dodatků. Tento nárok nemá oporu v zákoně č. 348/2005 Sb., který s jedinou sankcí pro případ prodlení, počítá výslovně toliko se zákonným úrokem z prodlení, ač by jej jinak bylo možno dovodit z ustanovení občanského zákoníku. Tento zákon ale zpřísňuje podmínky, za kterých může být soudem přiznán. Výslovnou zmínku o právu na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky však tento zákon nezmiňuje. Soud proto tento nárok musel zamítnout.11. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 občanského soudního řádu a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis žaloby) a dvě náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 126 Kč. Náklady řízení celkem činí 1.126 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu, jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.