18 C 201/2024-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11.295 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 9.600 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení s tím, že žalovaný a společnost , právnická osoba, a. s. uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec, který mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty hotovostní či bezhotovostní formou. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas a v důsledku porušení povinností banka využila svého oprávnění a dne 21. 9. 2006 ukončila smlouvu a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Aktuální výše úrokové sazby dle úrokového lístku činila 23,88 % ročně. Pohledávka za žalovaným pak nejprve přešla na základě vnitrostátní fúze sloučením na společnost , právnická osoba, , následně , právnická osoba, , a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému dopisem ze dne 17. 7. 2019 oznámeno. Pohledávka k tomuto dni činila 19.021,79 Kč a s skládala se z dlužné jistiny úvěru ve výši 9.600 Kč, poplatků ve výši 1.695 Kč a příslušenství v podobě úroků. Přes předžalobní upomínku žalovaný neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Podáním ze dne 19. 9. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 1.695 Kč a co do úroku ve výši 23,88 % z částky 9.600 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z téže částky za stejné období. Žalobkyně dále upřesnila, že žalovaný čerpal úvěr třemi výběry v celkové výši 9.600 Kč v rozmezí období od 16. 3. 2006 do 25. 3. 2006. Žalobkyně tak žádala zaplacení částky 9.600 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho.4. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 14. 10. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek.5. Z výpisu ke kreditní kartě, z platební historie, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávek a z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:6. Z platební historie předložené žalobkyní plyne, že dne , datum, měla být uzavřena smlouva o úvěru na částku 10.000 Kč při minimální splátce 500 Kč, se splatností vždy k 8. dni v měsíci, která byla ukončena dne 21. 9. 2006. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě , právnická osoba, . pak plyne, že karta byla poprvé použita dne 16. 3. 2006, kdy byla z bankomatu vybrána částka 8.000 Kč, dále dne 23. 3. 2006, kdy byla tamtéž vybrána částka 600 Kč a dále dne 25. 3. 2006 částka 1.000 Kč. Od té doby již žádný výběr ze strany žalovaného nebyl proveden, ve prospěch účtu byly připisovány úroky, poplatky za pojištění, smluvní pokuty za platbu a přečerpání úvěrového rámce, a to až do 18. 9. 2006, kdy byla smlouva ukončena a vyčíslena pohledávka k tomuto dni v částce 14.476,87 Kč. Následně již byl připisován toliko zákonný úrok z prodlení. , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byly postoupeny pohledávky ze smluv specifikovaných v příloze smlouvy, které uzavřel postupitel, případně na základě vnitrostátní fúze sloučením s , právnická osoba, , právnická osoba, ., případně , právnická osoba, . Dle přílohy této smlouvy je v seznamu postoupených pohledávek uvedena také pohledávka za žalovaným, specifikovaná číslem smlouvy. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 3. 7. 2019 ze strany , právnická osoba, , odeslaným dne 16. 7. 2019 a naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 29. 2. 2024, odeslanou téhož dne.7. Podle ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.8. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než bylo ve věci konáno první jednání, nebylo částečné zpětvzetí žaloby vázáno na stanovisko žalovaného a soud proto postupem podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu, řízení částečně zastavil.10. Vzhledem k tomu, že k výzvě soudu žalobkyně uvedla, že nedisponuje listinnými důkazy prokazujícími uzavření úvěrové smlouvy a sama navrhla posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení, dospěl soud k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný čerpal prostřednictvím karty třemi výběry celkem částku 9.600 Kč, na kterou do dnešního dne nezaplatil ničeho a částka 9.600 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na jeho straně, když žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouva. S ohledem na datum vzniku bezdůvodného obohacení je nutné jej posuzovat podle platných právních předpisů v okamžiku jeho vzniku, tedy dle ustanovení § 451 a následující zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaný je tak povinen bezdůvodné obohacení vydat tomu, na jehož úkor se obohatil.11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení, je splatnost bezdůvodného obohacení vázána na výzvu, za kterou lze považovat také oznámení o postoupení pohledávky, které obsahovalo výzvu k úhradě dlužné částky ve vztahu k již novému věřiteli. Odůvodněný je tak požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala, však v nižší než v zákonem stanovené výši, a to s ohledem na změnu právního posouzení, resp. splatnost která byla již v režimu zákona č. 89/2012 Sb.12. O nákladech účastníků soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobou původně požadovaná částka činila dle výpočtu soudu 30.039,24 Kč, kdy zahrnovala částku 11.295 Kč, dále příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení od 22. 6. 2019 do data rozhodnutí do 30. 10. 2024 ve výši 6.458 Kč a dále úrok ve výši 23,88 % ročně z částky 9.600 Kč za období od 22. 6. 2019 do 30. 10. 2024 ve výši 12.286,24 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9.600 Kč a dále co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení, který ke dni rozhodnutí soudu činil 5.488,86 Kč, celkem co do částky 15.088,86 Kč. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1.695 Kč, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 23,88 % odpovídající částce 12.286,24 Kč a dále co do části zákonného úroku z prodlení z rozdílu mezi žalovanou částkou 12.295 Kč a 9.600 Kč ve výši 969,13 Kč, celkem co do částky 14.950,37 Kč. Procesní zavinění na zastavení ve smyslu § 146 odst. 2 občanského soudního řádu shledal soud na straně žalobkyně. Žalobkyně byla co do zbytku zcela úspěšná, přičemž poměr odpovídající procesnímu zavinění činí 49,77 %. Za této situace tak soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádnému z účastníku nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.