18 C 208/2023-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2.000 Kč od 2. 7. 2017 do zaplacení s tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když původní věřitel [právnická osoba] poskytl žalovanému dne [datum] částku 2.000 Kč převodem na jeho bankovní účet. Protože žalobkyně nedisponovala uzavřenou smlouvou, požadovala přiznat žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost nároku žalobkyně dovozovala od 10denní lhůty k zaplacení, v níž se předžalobní upomínka dostala do sféry dispozice adresáta. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky. 3. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzván, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byl současně poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému byla výzva doručena fikcí dne 22. 1. 2024, když byla zaslána na adresu trvalého pobytu. Ve stanovené lhůtě se žalovaný nevyjádřil. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaný proti takovému postupu nemají námitek. 4. Z výpisu z účtu, ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy, z oznámení o postoupení pohledávek, z předžalobní upomínky, včetně dokladu o odeslání a ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Na účet číslo [bankovní účet] byla dne 2. 9. 2013 zaslána částka 2.000 Kč. Platba je identifikovaná variabilním symbolem [číslo] (tj. rodným číslem žalovaného) a poznámkou„ půjčka dle smlouvy [číslo]“. Účet č. [bankovní účet] byl veden na majitele – žalovaného od 12. 7. 1999 do 26. 2. 2015, kdy byl zrušen. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze smlouvy. V této příloze mimo jiné je uvedena pohledávka označená ID půjčky [číslo] [anonymizováno] jménem, příjmením, rodným číslem žalovaného, poštovním směrovacím číslem [obec] a výši pohledávky v částce 5.768,56 Kč. Dopisem ze dne 21. 6. 2017 byl žalovaný informován původním věřitelem o postoupení pohledávky a téhož dne byl žalovaný naposledy vyzván předžalobní upomínkou zaslanou právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky ve lhůtě 3 dnů s upozorněním na soudní řešení věci. 6. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. Soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou. 7. Soud posoudil návrh žalobkyně jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který byl účinný v okamžiku zaslání peněz na účet žalovaného, tj. v září 2013. Žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci tak vzniklo právo na vrácení bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalovaného tím, že mu původní věřitel plnil bez právního důvodu, když smlouva o půjčce či úvěru se nezachovala. Žalovaný je tak povinen vrátit, o co se obohatil, tedy částku 2.000 Kč, když bylo prokázáno, že byl majitelem běžného účtu, na který byla tato částka poskytnuta. K vrácení této částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou, odeslanou dne 21. 6. 2017, která stanovovala lhůtu k plnění v trvání 3 dnů. Nejpozději od 2. 7. 2017 je tak žalovaný v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., neboť k prodlení došlo až za účinnosti tohoto zákona, přičemž výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který v okamžiku v prodlení činil 8,05 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky tak, jak je uvedena ve výroku I. rozsudku. 8. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (předžalobní upomínka, převzetí věci a sepis podání) a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 189 Kč Náklady řízení celkem činí 1.489 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.