38 C 156/2023-93 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 11.677,12 s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná částka představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalobkyně uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o úvěru na částku , částka, s úrokem ve výši 139,99 % ročně, kdy částka, kterou měla žalovaná vrátit ve splátkách po , částka, měsíčně činila , částka, . V bodu 6 smlouvy byly sjednány smluvní pokuty, a to i smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, pokud nezaplatí klient po zesplatnění úvěru novou jistinu (smlouva o úvěru). Okresní soud v , adresa, – pobočka v , adresa, dne , datum, č. j. , spisová značka, vydala platební rozkaz, kterým zavázala žalovanou uhradit žalobkyni částku , částka, s úroky z prodlení a úroky z úvěru a částku , částka, jako smluvní pokuty, což vyplývá z předložené žaloby (platební rozkaz a žaloba). V hodnocení klienta je uvedeno, že žalovaná dosahovala příjmu , částka, , výdaje životní minimum , částka, , splátky žalobkyni , částka, , bydlení , právnická osoba, Kč, , částka, ostatní výdaje (hodnocení). Dle výpisu z nebankovního registru u žalované vychází kategorie I., tedy nízké skóre, vyšší riziko (výpis). Žalovaná byla v době poskytnutí úvěru zaměstnána u , jméno FO, and Slovak a. s. s příjmem , částka, čistého v lednu 2019 a , částka, čistého v prosinci 2018 (pracovní smlouva a výplatní pásky). V prosinci 2018 si žalovaná vzala úvěr ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, , , datum, ji na účet přišla platba půjčky od společnosti , právnická osoba, ve výši , částka, , dne , datum, 40.000 Kč od , právnická osoba, , , datum, částka , částka, od , právnická osoba, a prostřednictvím , Anonymizováno, , částka, , , datum, od , právnická osoba, , částka, , , datum, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , částka, , , datum, 4.500 Kč od Credit portal, , datum, 4.000 Kč od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v únoru pak půjčky a úvěry , částka, od , Anonymizováno, , , částka, od Unicredo systém, , částka, od , právnická osoba, , , částka, od Credit portal , částka, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, od , právnická osoba, , , částka, od , Anonymizováno, a , datum, 50.000 Kč od žalobkyně (výpis z účtu). Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, byla žalovaná zavázána žalobkyni zaplatit , částka, s úroky z prodlení a ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru na částku , částka, .4. Soud posuzoval smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Pokud jde o žalobkyni, pak se jednoznačně jedná o společnost, která byla založena za účelem generování zisku. Žalobkyně je tak jednoznačně v postavení podnikatele, neboť se jedná o nebankovního poskytovatele úvěru a žalovaný je v postavení spotřebitele. Jedná se tak o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (také jen ZosÚ) a na závazkový vztah je proto nutno aplikovat i ustanovení § 86 ZosÚ.6. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Také při výkladu ustanovení § 86 ZosÚ se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (k tomu srovnej zejména bod 26 rozsudku NSS), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.9. Soud vychází z ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, kdy neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zřejmě příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale i zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence, narušení rodinných a sociálních vztahů, chrání také samotné věřitele, kteří poskytli spotřebiteli úvěry již dříve.13. Žalobkyně řádně zkoumala pouze příjmovou stránku u žalované. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr není možno dovodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech žalované podávajících se z výplatních pásků za dva měsíce. Žalobkyně nijak nezkoumala stránku výdajovou. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že se nedostatečně zabývala výdajovou stránkou poměrů žalované, kdy zohledněno bylo pouze její životní minimum ve výši , částka, a zřejmě žalovanou uvedená částka , právnická osoba, Kč jako náklad na bydlení, kterou současně soud hodnotí jako zcela nevěrohodnou za situace, kdy se mělo jednat o bydlení v nájemním bytě a žalovaná měla vzniklé náklady hradit sama s tím, že domácnost nesdílí s žádnou jinou osobou. Další výdaje žalované např. v souvislosti s jejím , podezřelý výraz, stavem, dopravou do zaměstnání, zálibami a zájmy nebyly zjišťovány vůbec, když také údaj o tom, že všechny ostatní výdaje žalované činí , částka, měsíčně, soud nepovažuje za odpovídající potřebám reálného života. Dále pak soud poukazuje na obsah výpisů z účtu žalované, z nichž je zřejmé, že žalovaná před uzavřením smlouvy se žalobkyní již uzavřela celou řadu dalších úvěrových smluv se společnostmi, které tyto spotřebitelské úvěry poskytují. Sama žalobkyně pak před 4 měsíci poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Soud tak má za to, že úvěruschopnost žalované neposuzovala žalobkyně řádně v souladu s § 86 zákona č. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když nezkoumala řádně výdajovou stránku. Soud přihlédl k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti podle § 588 ve spojení § 580 občanského zákoníku a smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky hodnotil jako neplatnou. Za této situace soud žádné nároky žalobkyni na zaplacení smluvní pokuty z neplatné smlouvy nepřiznal.14. Pokud jde o náklady řízení, soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu vychází z úspěchu a neúspěchu v dané věci, kdy právo na náhradu nákladů by měla žalovaná, které však dle obsahu spisu doposud žádné náklady nevznikly.