8 C 10/2024-33 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 12.422 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně požadovala zaplatit jistinu ve výši 8.800 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2.830 Kč a smluvní pokutu ve výši 792 Kč (0,1 % denně z jistiny od 11. 9. 2022 do 10. 12. 2022).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla, byť prostředky komunikace na dálku, uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Limit úvěru byl sjednán ve výši 8.800 Kč a částka měla být poskytnuta na uvedený bankovní účet žalované. Jednalo se o úvěr spotřebitelský – postupné čerpání, bezúčelový. RPSN byla 2.134,76 %. Celková výše poplatku za sjednání úvěru 2.560 Kč. Žalovaná je ve smlouvě označena rodným číslem jako fyzická osoba spotřebitel a nejsou u ní uvedeny další údaje, kromě bydliště a rodného čísla (smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná obdržela na svůj bankovní účet částku celkem ve výši 8.800 Kč, a to dne 11. 8. 2022 ve výši 2.200 Kč, dne 12. 8. 2022 ve výši 2.100 Kč + 1.400 Kč, dne 14. 8. 2022 ve výši 2.100 Kč + 1.000 Kč (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, autorizace ověření totožnosti účtu žalované).4. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že při ověřování úvěruschopnosti žalované zjistila u žalované všechny relevantní informace a tyto jsou uvedeny v souboru „úvěruschopnost“. Dále provedla lustraci žalované ve veřejných registrech a posouzení úvěruschopnosti žalované provedla podle interní metodiky schválené ČNB. V listině nazvané „výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, s.r.o.“ je žalovaná označena jako fyzická osoba spotřebitel. Uvedeny údaje: celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti 2 a počet členů ve společně hospodařící domácnosti s příjmem 2, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 400 Kč, měsíční výdaje na bydlení 16.000 Kč, další nezbytné výdaje 2.000 Kč a ostatní zbytné výdaje 500 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 53.110 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 22.500 Kč (uvedená listina).5. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě a z listiny předložené žalobkyní, nazvané jako „výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, s.r.o“. Je zřejmé, že žalobkyně nezjišťovala dostatečně příjmovou a ani výdajovou stránku poměrů žalované a tyto nijak neprověřovala. Žalobkyně vycházela z údajů získaných zřejmě pouze od žalované. Co se týká uvedeného výše čistého příjmu žalované, tak tento nebyl nijak prověřován a nebyly prověřovány ani výdaje uvedené žalovanou a zjišťovány výdaje další. Co se týká uváděného čistého měsíčního příjmu, tak tento není nijak specifikován, např. z jakého zdroje by měl pocházet. Žalobkyně pak ani neprověřovala uvedený zjištěný čistý měsíční příjem žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila na jednání soudu dne 2. 5. 2024, nemohla být v tomto ohledu poučena soudem dle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu k povinnosti označit/předložit důkazy a důsledkem pak je neunesení břemene důkazního.6. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.7. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala to, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaná obdržela částku ve výši 8.800 Kč a neuhradila ničeho, proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté jistiny ve výši 8.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 5. 2023. Lhůta k plnění u bezdůvodného obohacení se řídí dle ust. § 1958 odst. 2 obč. zákoníku. V daném případě lze za výzvu k plnění považovat výzvu k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 5. 2023, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů. Výzva byla odeslána žalované 20. 5. 2023 a doručena nejpozději do dispozice žalované dne 23. 5. 2023 a poskytnutá lhůta k plnění uplynula 26. 5. 2023 a žalovaná je tak v prodlení od 27. 5. 2023. Zákonné úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 19670 obč. zákoníku ve výši dané nař. vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Plné náklady ve věci by představovaly částku 2.252 Kč (tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále advokátní tarif) za 3 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, po 300 Kč za 3 úkony: převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, a dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle advokátního tarifu a DPH, celkem 2.252 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení). Soud zjišťoval poměry úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Za tímto účelem kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobkyně pak představuje 65,66 % (8.800 Kč + 1.225,97 Kč) a úspěch žalované 34,34 % (3.622 Kč + 1.228,32 Kč + 394,26 Kč). Výslednému úspěchu žalobkyně 31,32 % pak odpovídá přiznaná část náhrady nákladů řízení ve výši 705,33 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.