8 C 2/2024-33 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 33.360 Kč ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným. Žalobkyně požadovala uhradit dlužnou jistinu ve výši 12.628,66 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 9.380,67 Kč, dlužnou smluvní pokutu ve výši 10.500 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 850,67 Kč, úrok ve výši 2.690,07 Kč (od 16. 8. 2022 do 11. 7. 2023) a zákonného úroku z prodlení ve výši 2.176,01 Kč (do 11. 7. 2023).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně po podání žaloby vzala žalobu částečně zpět podáním ze dne 9. 2. 2024 co do částky ve výši 322,60 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. V souladu s tímto částečným zpětvzetím žaloby soud ve výroku II. tohoto rozsudku zastavil řízení částečně co do zaplacení částky ve výši 322,60 Kč, v souladu s ust. § 96 občanského soudního řádu.4. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný je zde označen jako spotřebitel, uvedením rodného čísla a občanského průkazu. Výše spotřebitelského úvěru je ve výši 18.000 Kč. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Byl sjednaný úrok 1.733 Kč, úhrada za poskytnutí úvěru ve výši 8.820 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.667 Kč a inkasní poplatek ve výši 3.240 Kč. Celková dlužná částka ve výši 33.460 Kč je splatná ve 14. měsíčních splátkách po 2.390 Kč (úvěrová smlouva, včetně předpisu splátek). Žalovaný obdržel částku celkem ve výši 18.000 Kč v hotovosti (viz úvěrová smlouva). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 10.600 Kč (přepis plateb, tvrzení žalobkyně). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2023.5. Usnesením soudu ze dne 16. 1. 2024 byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a zároveň prokáže, zda a jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky úvěru před poskytnutím úvěru. Žalobkyně v podání ze dne 9. 2. 2024 uvedla, že obdržela informace od žalovaného a jejich ověření proběhlo doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 15. 6. 2021. V předložené žádosti o úvěr je žalovaný označen jako fyzická osoba spotřebitel s uvedeným zaměstnavatelem , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , aktuální zaměstnání od 1. 1. 2017, mzda měsíční uvedena 21.259 Kč. Co se týká výdajů, je uvedeno bydlení a energie 2.500 Kč, doprava 2.000 Kč, srážky ze mzdy 3.536 Kč, celkové měsíční výdaje 8.036 Kč, uvedeno svobodný, s bydlením u rodičů, dokončené vzdělání střední, souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů činí 5.000 Kč (viz žádost o úvěr). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby (výzva a podací lístek). v6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně, tj. právní předchůdce žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně uvedených v doplněném podání. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr. Žalobkyně pak nepředložila soudu žádné doklady, ze kterých by vyplývalo, že před poskytnutím úvěru byl prověřen tvrzený příjem žalovaného a také tvrzené výdaje. Je zřejmé, že před poskytnutím úvěru spotřebiteli nebyla zjišťována dostatečně výdajová a ani příjmová stránka poměrů žalovaného a tyto nebyly prověřeny. Důsledkem je to, že nebyly splněny nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet pravidelné sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.7. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 18.000 Kč a uhradil částku ve výši 10.600 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno co do zbývající dlužné jistiny ve výši 7.400 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od 17. 11. 2023. Ve zbývající části byla žaloba posouzena jako nedůvodná a byla zamítnuta.8. Lhůta k plnění u nároku z titulu bezdůvodného obohacení se řídí ust. § 1958 odst. 2 obč. zákoníku a její plynutí je třeba odvodit až na základě výzvy k plnění. Za takovou výzvu k plnění soud v daném případě považuje výzvu v rámci oznámení postoupení pohledávek z 15. 8. 2023, když oznámení bylo dle podacího lístku odesláno 2. 11. 2023 a byla poskytnuta lhůta k plnění do 16. 11. 2023. Žalovaný je tak v prodlení až od 17. 11. 2023. Soud tedy, v souladu s § 1970 obč. zákoníku, přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané nař. vlády č. 351/2013 Sb. od 17. 11. 2023.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na procesní úspěch žalovaného ve věci. Vzhledem k tomu, že žalovaný nepožadoval náhradu nákladů řízení a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.