8 C 212/2023-39 — Okresní soud v Bruntále

1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 30.950 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne , datum, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 61.897 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jako právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Aktivní legitimaci k podání žaloby, prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné strany seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek.5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, . Na základě této smlouvy čerpal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 20.000 Kč. Dále byl sjednán úrok 4.000 Kč, administrativní poplatek 4.000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 8.000 Kč, RPSN 206,15 %, počet splátek 60. týdenních hotovostních splátek po 600 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Do formuláře – karta zákazníka byla zapsána požadována výše úvěru 20.000 Kč, doba splatnosti 60 týdnů, výběry v pondělí, doklad žadatele ověřen podle občanského průkazu. U žadatele uveden rodinný stav partnerka, dosažené vzdělání učňovské, žije s rodiči. Zdroj hlavních příjmů hlavní pracovní poměr u , právnická osoba, a výše není uvedena. Žadatel platí již jeden úvěr ve výši 42.000 Kč, měsíční splátka ve výši 4.644 Kč u , Anonymizováno, , právnická osoba, . Čistý příjem 29.709 Kč, výdaje na bydlení 2.429 Kč + osobní výdaje 7.000 Kč (karta zákazníka). Na daný úvěr žalovaný uhradil celkem částku ve výši 5.050 Kč (tvrzení žalobkyně).6. Dále bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, . Dne , datum, čerpáno v hotovosti při podpisu smlouvu 42.000 Kč žalovaným, k tomu měl být uhrazen úrok 7.140 Kč, administrativní poplatek 8.400 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek 23.940 Kč a poplatek za pojištění , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1.040 Kč, a to v 80týdenních hotovostních splátkách po 1.032 Kč, RPSN činí 168,86 % (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti). Na daný úvěr uhradil žalovaný celkem 20.623 Kč (tvrzení žalobkyně). Do karty zákazníka byly uvedeny údaje u žalovaného, jako fyzické osoby spotřebitele s partnerkou, vzdělání učňovské, žije s rodiči, příjem z hlavního pracovního poměru u , právnická osoba, ve výši 25.734 Kč, výdaje na bydlení 1.045 Kč a osobní výdaje 7.000 Kč (karta zákazníka).7. V žalobě žalobkyně tvrdila, že před uzavřením obou úvěrových smluv její právní předchůdce, posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací získaných od spotřebitele a pokud to bylo nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěru spotřebitele, údaje získané od žadatele o úvěr byly zaznamenány do karty zákazníka.8. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál (její právní předchůdce) v oblasti finančních služeb a poskytovatele spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možné odvodit pouze na základě informacích zjištěných od žadatele o úvěr a zřejmě prověřením ve veřejných registrech. V daném případě pak je zjevné, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval příjmovou stránkou žadatele o úvěr, kterou řádně neprověřil, nezjišťoval zejména na jak dlouhou dobu má žadatel o úvěr sjednán pracovní poměr a nezjišťoval čistou mzdu předcházející alespoň 6 měsíců před poskytnutím úvěru. Dále nezjišťoval a neprověřil jaké má např. žadatel o úvěr náklady na dopravu do zaměstnání, záliby apod. Co se týká výdajů, tak výdaje uváděné žadatelem o úvěr nebyly žádným způsobem prověřovány. Je tak zřejmé, že nebyla dostatečně zjišťovaná výdajová a ani příjmová stránka poměrů žalovaného a tyto nebyly ani prověřeny. Důsledkem je pak to, že nebyly splněny nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí na poskytovatele úvěru.9. Podle ustanovení § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.10. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelské úvěry v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona a dovodil absolutní neplatnost daných úvěrových smluv a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě, co se týká úvěrové smlouvy č. , hodnota, , žalovaný obdržel v hotovosti částku ve výši 20.000 Kč a uhradil 5.050 Kč. Žalobě bylo vyhověno, co do jistiny ve výši 14.950 Kč spolu s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 21. 4. 2023 do zaplacení ve výši úroku požadovaného žalobkyní. Právo na zákonné úroky z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 obč. zákoníku. Dále co se týká smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, , v tomto případě žalovaný čerpal částku ve výši 42.000 Kč a uhradil částku ve výši 20.623 Kč, žalobě bylo proto vyhověno, co do částky ve výši 21.377 Kč s příslušenstvím, se zákonným úrokem z prodlení od 21. 4. 2023 do zaplacení. Právo na zákonné úroky z prodlení je odůvodněno ustanovením § 1970 obč. zákoníku. V obou uvedených případech dovodil soud splatnost závazku k 20. 4. 2023, a to s ohledem na výzvu k úhradě (oznámení o postoupení pohledávek) ze dne 19. 4. 2023. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 871/2005 splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení – povinnost k plnění – nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinností k plnění v den splatnosti závazku dochází následující den k prodlení. V daném případě pak prodlení žalovaného nastalo od 21. 4. 2023 a byly přiznány zákonné úroky v požadované výši 8,5 % ročně z přiznané jistiny.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když procesně úspěšnému žalovanému náklady dle obsahu spisu nevznikly.