8 C 231/2023-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky 62.884,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen jako právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou dne , datum, . Žalobkyně požadovala zaplatit neuhrazenou jistinu ve výši 21.865,85 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1.560,96 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14.061,68 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2.198,99 Kč, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4.197,51 Kč, smluvní pokutu ve výši 19.000 Kč (dle smluvního ujednání, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta byla vyčíslena od data 28. 6. 2019 do 7. 1. 2021). Dále požadovala žalobkyně úrok vyčíslený od 28. 8. 2020 do 11. 7. 2023 z dlužné jistiny ve výši 15 % ročně, tj. 13.039,30 Kč. Dále požadovala žalobkyně kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9.246,04 Kč (od data prodlení 27. 8. 2020 do 11. 7. 2023). Dále požadovala žalobkyně běžící úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení z jistiny.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, a žalovaná čerpala v hotovosti částku ve výši 35.000 Kč. Bylo sjednáno, že dlužník se zavazuje zaplatit věřiteli úrok v celkové výši 4.068 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 23.450 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3.667 Kč a inkasní poplatek ve výši 7.000 Kč. Celková dlužná částka ve výši 73.185 Kč je splatná v 17. měsíčních splátkách, doba trvání spotřebitelského úvěru 17 měsíců. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. V textu smlouvy je uvedena smluvní pokuta 0,1 % denně z příslušné dlužné částky ohledně níž je dlužník v prodlení. Úroková sazba činí 15 % ročně (smlouva o úvěru). Dále bylo prokázáno, že žalovaná podepsala formulář „Žádost o úvěr“ dne , datum, , kde je označena jako fyzická osoba, spotřebitel, žádá o úvěr ve výši 35.000 Kč na 17 měsíců s měsíční splátkou 4.305 Kč. Jsou uvedeny údaje, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 6.582 Kč, což je její celkový měsíční příjem. Měsíční výdaje domácnosti jsou uvedené ve výši 3.600 Kč a celkové měsíční výdaje představují částku ve výši 6.662 Kč, včetně splácení stávajících půjček ve výši 1.062 Kč. Dále je vyznačen důchod – sociální dávky ve výši 7.782 Kč a použitelný měsíční příjem žadatele a manžela ve výši 7.702 Kč. Uvedený rodinný stav rozvedená, počet vyživovaných dětí 0, dokončené vzdělání základní. Dále je uvedeno, že žadatel čestně prohlašuje, že souhrnná výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů k datu podpisu žádosti o úvěr činí 32.100 Kč (žádost o úvěr ze dne , datum, ). Žalovaná na daný případ uhradila celkem 29.300 Kč (tvrzení žalobkyně a předpis provedených úhrad). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou postoupenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné strany seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované postoupení dané pohledávky oznámením o postoupení pohledávky, které bylo odesláno s datem odeslání 18. 8. 2023 (potvrzení o expedici obyčejných zásilek).4. Žalobkyně byla vyzvána usnesením soudu ze dne 7. 12. 2023, aby mimo jiné, doplnila tvrzení ohledně způsobu posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru a byla vyzvána, nechť soudu předloží doklady, na základě kterých posoudila úvěruschopnost žalované splácet předmětný úvěr. V podání ze dne 27. 12. 2023 žalovaná uvedla, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a jejich ověřením doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů, když poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „doložení příjmu žadatele“. V žádosti žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu a její výše příjmu činí celkem 6.582 Kč a výše měsíčních výdajů činí 6.662 Kč, že výše měsíčního příjmu osoby žijící s žalovanou ve společné domácnosti činí 7.782 Kč a výše použitelného měsíčního příjmu celé domácnosti činí celkem 7.702 Kč. Po tomto posouzení právní předchůdce žalobkyně dospěl k názoru, že schopnost žalované splácet úvěr ve výši 35.000 Kč s měsíční splátkou 4.305 Kč je dostatečná (viz. žádost).5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru dle jejího obsahu dle ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi právním předchůdcem žalobkyně, podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah je proto nutné posoudit dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a je nutno aplikovat § 86 odst. 2 věta prvá dle cit. zákona, dle kterého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.6. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná.7. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě, a i v doplnění tvrzení v podání ze dne , datum, . Jak sama žalobkyně uvádí, v žádosti o úvěr je uvedený jediný příjem žalované starobní důchod ve výši 6.582 Kč a u osoby žijící ve společné domácnosti starobní důchod ve výši 7.782 Kč. Dále je tu uvedena výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů ve výši 32.100 Kč. Je uvedeno, že příjmy byly doloženy předloženými složenkami. Co se týká výdajů, tak jsou tu pouze údaje uváděné žalovanou, tj. celkové měsíční výdaje ve výši 6.662 Kč, když bydlení a energie představují 3.600 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 2.000 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1.062 Kč. Tyto údaje pak byly zjištěno zřejmě pouze z tvrzení žalované a není ani tvrzeno a v žádosti uvedeno, že by byly právním předchůdcem žalobkyně jakkoli prověřovány. Již z těchto tvrzení a údajů vyplývá, že se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdajovou stránkou poměrů žalované, když tyto dostatečně nezjišťoval a vůbec neprověřoval. Již z údajů uvedených v žádosti o úvěr je pak zjevné, že žalovaná nebyla při uzavření úvěrové smlouvy zjevně schopna splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Žádost o úvěr byla podána a datována ve stejný den, ve který byla podepsána i smlouva o úvěr, což potvrzuje závěr soudu o tom, že právní předchůdce žalobkyně se nezabýval dostatečně zkoumáním a prověřováním schopnosti žalované splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru.8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru neposoudil s odbornou péčí podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost žalované jako spotřebitele řádně splácet poskytnutý úvěr a soud k neplatnosti tohoto právního jednání, tj. smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , přihlédl z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu, a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele, jehož smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí každá ze stran vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaná obdržela částku ve výši 35.000 Kč a uhradila částku ve výši 29.300 Kč a žalobkyně tak má nárok na vrácení zbývající dlužné jistiny ve výši 5.700 Kč. Splatnost plnění ze závazku z bezdůvodného obohacení a lhůta k plnění není u bezdůvodného obohacení stanovena a