ECLI: ECLI:CZ:OSBU:2024:8.C.94.2024.1 Datum: 2024-07-29 Předmět: <nezadán> Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 587 ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 251 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.). Klíčová slova: ["bezdůvodné obohacení", "smlouva o úvěru"].
1. Podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 34.775,22 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně požadovala nesplacenou jistinu ve výši 33.540,22 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru ve výši 740,36 Kč, smluvní pokutu ve výši 913 Kč a pojistné ve výši 322 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Provedeným dokazováním zjistil soud skutkový stav ve věci a má za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Celková výše úvěru 60.000 Kč, poplatek za sjednání ve výši 1.200 Kč, roční úroková sazba 13,49 %, RPSN 15,62 %, sjednáno pojištění od 3. 2. 2022 se sazbou 8,90 % a měsíční úhradou za pojištění ve výši 161 Kč. Celková částka k úhradě ve výši 77.814,33 Kč, konečná splatnost úvěru ke dni 15. 9. 2025. Byla sjednána měsíční splátka ve výši 1.971 Kč, počet splátek 43. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 60.000 Kč dne 2. 2. 2022 na její účet (smlouva o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu úvěrové smlouvy, splátkový kalendář, potvrzení o vyplacení úvěru). Žalovaná uhradila splátky od 15. 3. 2022 do 20. 9. 2023. Na splátku dne 20. 10. 2023 žalovaná uhradila 58 Kč. Celkem uhradila žalovaná částku ve výši 41.000 Kč (tvrzení žalobkyně, splátkový kalendář a přehled uhrazených částek).4. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když získala informace o žalované a tyto ověřila. Ověřila příjem žadatelky výpisem z bankovního účtu. Dále využila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu upravené zákonem č. 110/2006 Sb. Dále byl učiněn dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši údajů uvedených žalovanou s normativními náklady na bydlení daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Dále byly čerpány informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního registru a případně registru SOLUS. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná je v předložených listinách označená rodným číslem jako fyzická osoba spotřebitel (úvěrová smlouva, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně předložila soudu listinu nazvanou jako „potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, “, ze které vyplývá hlavní příjem žadatelky 27.000 Kč čistého měsíčně z rodičovského příspěvku, rodinný stav svobodná, druh bydlení u partnera, počet dětí 2. Co se týká výdajů, je uveden celkový výdaj včetně splátek úvěrů ve výši 12.000 Kč. Dále jsou uvedeny příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 35.000 Kč. Jako doklad pro ověření příjmu je uveden bankovní výpis a ověřený příjem ve výši 21.966 Kč. Dále je uvedeno, že žadatelka je bez záznamu v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, v registrech NRKI a údajů z bankovních výpisů (potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta ze dne 9. 1. 2024). V uvedeném potvrzení je dále uveden kontokorent žadatelky s počátečním datumem 18. 3. 2014 s limitem 5.000 Kč a zbývající jistinou ve výši 1.803 Kč. Je uvedeno, že po zohlednění verifikovaných výdajů a příjmů 21.966 Kč vypočetl poskytovatel disponibilní čistý měsíční příjem klienta ve výši 13.250 Kč (potvrzení ze dne 9. 1. 2024).5. Žalobkyně zaslala žalované přípis z 20. 12. 2023, ve kterém žalované sdělila a vyzvala ji, aby uhradila dlužnou částku do 10 dnů. Dále uvedla, že využila svého práva a celý zbytek závazku zesplatňuje (výzva ze dne 20. 12. 2023). Z předložené úvěrové zprávy k žalované vyplývají kontrakty nesplátkové existující v počtu 1. Je uveden kontokorentní úvěr, datum 18. 3. 2014, s úvěrovým rámcem 5.000 Kč. Nejsou uvedeny žádné dny po splatnosti (úvěrová zpráva). Uváděný příjem ve výši 21.966 Kč prokázala žalobkyně předloženým výpisem z bankovního účtu žalované za období od 1. 11. 2021 do 2. 2. 2022. Ve výpisu jsou uvedené zaslané částky od Úřadu práce – Krajská pobočka , adresa, s poznámkou rodičovský příspěvek, a to za období od září 2021 do listopadu 2021 a dále za prosinec 2021 vždy ve výši 21.966 Kč (viz výpis z účtu). Co se týká výdajů žadatelky, tak z předloženého výpisu z účtu žalované za první 2 týdny měsíce listopad vyplývá, že přesáhly částku ve výši 20.000 Kč (viz výpis z účtu). Při posuzování úvěruschopnosti žadatelky žalobkyně tvrdila, že co se týká výdajů, bylo vycházeno z částky 12.000 Kč měsíčně (výpis z účtu).6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019).9. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě. Co se týká příjmové stránky poměrů žalované, žalobkyně vycházela z příjmu 21.966 Kč měsíčně jako rodičovského příspěvku, který prověřila prostřednictvím výpisů z účtu žalované za období od září 2021 do prosince 2021. Rodičovský příspěvek je však příjem vždy na dobu určitou a žalobkyně nezjišťovala, do jakého data bude žalované rodičovský příspěvek vyplácen. Prověření příjmu žalované tak soud nepovažuje za dostatečné a řádné. Co se týká výdajů žalované, tak u těchto vycházela žalobkyně pouze z údajů zřejmě sdělených žalovanou ve výši 12.000 Kč. Žalobkyně k prokázání prověřování výdajů žadatelky soudu předložila pouze smlouvu a výpis z bankovního účtu žadatelky. Co se týká výpisu z účtu žalované, tak je zjevné, že údaj ve výši 12.000 Kč měsíčně neodpovídá skutečnosti, když např. v měsíci listopad, za první 2 týdny tohoto měsíce, již výdaje vyplývající z výpisu přesahují částku ve výši 20.000 Kč. Je tak nutno uzavřít, že žalobkyně se nezabývala dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalované, když výdajovou stránku vůbec neprověřila. Dále žalobkyně nezjišťovala, jaký má žalovaná zdravotní stav, záliby. Žalobkyně uvedla, že vycházela z životního minima a existenčního minima a prověřila veřejné registry s negativním výsledkem ohledně žalované. Soud dospěl k tomu, že tímto přístupem žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalované a nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoliv změnit provedení lus
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.