17 C 110/2025-24 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem ze dne 14. 3. 2025 po žalovaném zaplacení částky 20.631,64 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, , kdy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč s dobou splatnosti do 24 měsíců ode dne čerpání, se stanovenou pevnou úrokovou sazbou ve výši 39,99 % p. a. z poskytnutých peněžních prostředků, dále bylo sjednáno hrazení úvěru ve splátkách ve výši 1.160 Kč měsíčně. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost vyplývající ze shora uvedené smlouvy o úvěru, a proto žalobkyně ke dni 2. 12. 2024 zesplatnila úvěr, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 18.131,64 Kč, běžný úrok po kapitalizaci činil částku 2.207,21 Kč a poplatky činily částku 2.500 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil.2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení byli v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzváni, nechť se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádří, zda se vzdávají práva účasti na projednávané věci, případně zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Účastníci řízení byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výzvu převzala dne 25. 8. 2025 a žalovaný převzal výzvu fikcí dne 26. 8. 2025. Do konce lhůty se k výzvě vyjádřila pouze žalobkyně, která souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož má za to, že účastníci řízení nemají proti takovému postupu námitek.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, z obchodních podmínek, ceníku, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z úvěrového účtu, dokladu o převedení peněžních prostředků na účet žalovaného, oznámením o zesplatnění úvěru, včetně dokladu o doručování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: dne , datum, uzavřela žalobkyně jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru. Prostřednictvím citované smlouvy se společnost žalobkyně zavázala za podmínek v dané smlouvě specifikovaných poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal hradit měsíční splátky ve výši 1.160 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Dále byla smluvena roční úroková sazba ve výši ve výši 39,99 % p. a. z poskytnutých peněžních prostředků. Nedílnou součástí smlouvy dle jejího textu byly obchodní podmínky, se kterými byl žalovaný seznámen a k jejichž dodržování se podpisem zavázal. Ke dni 2. 12. 2024 byl úvěr prohlášen žalobkyní za splatný a žalovaný byl o této skutečnosti písemně informován. Žalobkyně provedla vyčíslení dluhu ke dni podání žaloby, kdy jistina činila částku 18.131,64 Kč, běžný úrok po kapitalizaci činil částku 2.207,21 Kč a poplatky činily částku 2.500 Kč. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho na svůj dluh neuhradil.5. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.6. Podle ustanovení § 1841 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.7. Podle ustanovení § 1842 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvě použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.10. Podle ustanovení § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.11. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne , datum, , které obsahově splňují všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětné smlouvy odkazují ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona na smluvní obchodní podmínky smlouvy o úvěru, za níž žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Obchodní podmínky smlouvy o úvěru jsou platné, neboť s nimi žalovaný byl seznámen, neměl k nim žádné výhrady a zavázal se je dodržovat, což stvrdil svým podpisem. Pokud žalovaný nehradila řádně a včas formou měsíčních splátek ve výši 1.160 Kč splatných vždy 15. dni každého kalendářního měsíce, porušil smluvené podmínky stanovené ve smlouvě o úvěru a následně se vystavil sankci žalobkyně v souladu všeobecnými obchodními podmínkami, které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru, kdy žalobkyně svým rozhodnutím ke dni 2. 12. 2024 prohlásila celý úvěr za splatný. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto návrhu žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 826 Kč. Dále odměna advokáta podle ustanovení § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení ustanovením § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.940 Kč za jeden úkon právní služby, učiněny byly tři úkony, a to převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, dále tři režijní paušály po 450 Kč podle ustanovení § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Žalobkyni dále přísluší náhrada 21 % DPH podle ustanovení § 137 občanského soudního řádu ve výši 1.505,70 Kč. Náklady řízení ve výši 9.501,70 Kč jsou podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.