8 C 21/2026-15 – Okresní soud v Bruntále

ECLI: ECLI:CZ:OSBU:2026:8.C.21.2026.1
Datum: 2026-05-25
Předmět: 21.320,66 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 251 z. č. 99/1963 Sb., § 544 z. č. 89/2012 Sb., § 497 z. č. 513/1991
náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 21.320,66 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 251 z. č. 99/1963 Sb., § 544)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 7. 11. 2025 domáhala zaplacení částky v celkové výši 21.320,66 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Požadovala uhradit: splátky splatné do zesplatnění pohledávky 3409,44 Kč, doplatek jistiny 17012,58 Kč, smluvní pokuta ve výši (dle sazebníku, tj. 10 % z dlužných splátek) 340,94 Kč, úrok z prodlení ve výši dle sazebníku 57,70 Kč, poplatek za odeslání upomínky ve výši po 150 Kč dle sazebníku 300 Kč, poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného 200 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena na základě žádosti ze dne 6. 2. 2012 smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr ve výši 20.000 Kč. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky (návrh smlouvy, aktivace, OP). Dle čl. I odst. , právnická osoba, podmínek k akceptaci úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně došlo způsobem dle čl. III. odst. 1 obchodních podmínek okamžikem aktivace Karty ze strany žalobce, tj. okamžikem, ke kterému žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky prostřednictvím Karty. K prvnímu čerpání úvěrového rámce prostřednictvím úvěrové Karty došlo ze strany žalovaného dne 25. 2. 2012, (viz přehled plateb). V čl. III. odst. 3 obchodních podmínek je stanoveno, že Karta je úvěrovou kartou, která umožňuje žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěrového rámce s tím, že splácením zůstatku ze strany žalovaného se tento úvěrový rámec v odpovídající výši obnovuje (viz OP). Žalovanému byly celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši 149.277,58 Kč (viz přehled plateb). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více jak tří měsíčních splátek (tedy způsobem uvedeným v čl. V. odst. 2 obchodních podmínek), žalobkyně sdělila žalovanému dopisem ze dne 23. 9. 2024, že v souladu s ustanovením čl. V. odst. 2 písm. b) obchodních podmínek došlo k zesplatnění všech závazků žalovaného dnem 23. 9. 2024. Žalovaný byl tímto dopisem zároveň vyzván, aby uhradil do 10 dnů od vystavení tohoto dopisu dlužnou částku na účet žalobkyně (viz výzva). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou, aby nejpozději do 7 dnů ode dne odeslání předžalobní upomínky uhradil dlužnou částku s příslušenstvím na účet žalobce (předžalobní výzva). Žalovaný ničeho neuhradil.5. Jelikož se jedná o práva a povinnosti, která vznikla mezi účastníky řízení na základě smlouvy o úvěru uzavřené do 31. 12. 2013, posoudil soud uplatněné nároky v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem a v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do 31. 12. 2013.6. Podle § 497 obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 502 odst. 1 obchodního zákoníku, od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.8. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.9. Podle § 544 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.10. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, smlouva o úvěru, na základě, níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve sjednané výši. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky platit ve sjednaných splátkách. Žalovaný porušil svou povinnost ze smlouvy tím, že neplatil sjednané splátky řádně a včas, což v souladu s obchodními podmínkami vedlo k ukončení smlouvy a zesplatnění všech závazků žalovaného vyplývajících ze smlouvy. Žalovaný žalobkyni dluží splátky splatné do zesplatnění pohledávky, doplatek jistiny, poplatky za odeslání dvou upomínek a vyúčtovanou smluvní pokutu. V tomto rozsahu je nárok žalobkyně důvodný a soud proto žalobě vyhověl společně se zákonným úrokem z prodlení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 854 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 400 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21 % DPH podle § 137 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.12. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.

Citovaná ustanovení

§ 369 (513/1991 Sb.)§ 497 (513/1991 Sb.)§ 502 (513/1991 Sb.)§ 544 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 251 (99/1963 Sb.)