8 C 230/2025-25 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem dne 25. 9. 2025 u Okresního soudu v Bruntále po žalovaném zaplacení částky 19.042,55 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Žalovaná částka ve výši 19.042,55 Kč zahrnuje vyčerpanou jistinu úvěru ve výši 17.039,93 Kč a poplatky ve výši 2.002,62 Kč. Dále požaduje žalobkyně uhradit kapitalizovaný výpůjční úrok ve výši 19,90 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny úvěru, ode dne 19. 2. 2025 do 4. 9. 2025 ve výši 2.000,12 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 157,47 Kč.2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ani právní námitky.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. , hodnota, dne , datum, . Jednalo se o nezajištěný úvěr poskytnutý na dobu neurčitou. Byl sjednán úrok ve výši 19,90 % ročně a dále poplatky. Výše úvěru 30.000 Kč. Kreditní karta umožňovala žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše poskytnutého úvěru z účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet vyčerpanou jistinu úvěru včetně úroku z vyčerpané jistiny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období ode dne vystavení předcházejícího výpisu do dne předcházejícího dni vystavení daného výpisu. (smlouva o úvěru, VOP, ceník, oznámení o úrokových sazbách). Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nehradil, žalobkyně dopisem ze dne 5. 8. 2025 oznámila žalovanému, že odstupuje od Smlouvy. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne 19. 8. 2025 byl žalovaný žalobkyní informován, že nastala úplná splatnost všech závazků ke dni 19. 8. 2025 (oznámení o odstoupení, výpis z účtu). Žalobkyně žalovanému dne 2. 9. 2025 zaslala předžalobní upomínku s výzvou k plnění ve lhůtě do 9. 9. 2025 (předžalobní výzva).5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.6. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena se žalovanou jako se spotřebitelem, posuzoval soud tento právní případ dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterého je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to pod sankcí a pod absolutní neplatností uzavírané smlouvy.7. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne , datum, , která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Předmětná smlouva odkazuje ohledně úpravy dalších otázek, které nejsou podstatnými částmi dle zákona, na smluvní obchodní podmínky smlouvy o úvěru, za níž žalobkyně úvěry poskytuje, a které mají povahu obchodních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 občanského zákoníku. Pokud žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky, porušil smluvené podmínky stanovené ve smlouvě o úvěru a následně se vystavil sankci žalobkyně, kdy žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný a oprávněně požaduje uhradit shora specifikované nároky. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl.8. Žalobkyně v intencích zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, prokázala, že jako věřitel před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost spotřebitele žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak také nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Ke zjišťování příjmů žadatele žalobkyně předložila i čestné prohlášení o příjmu žadatele, a ke zjišťování příjmů a výdajů pak také i historický výpis a popis průběhu schvalovacího procesu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 400 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21 % DPH podle § 137 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.