8 C 36/2025-61 – Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhala podaným návrhem dne 29. 11. 2024 po žalovaném zaplacení částky 32.970 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 7. 3. 2024. Požadovala uhradit jistinu úvěru v částce 20.000 Kč, s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 8.190 Kč, a smluvní pokutu ve výši 4.780 Kč (0,1 % denně z částky 20.000 Kč od 5. 4. 2024 do 29. 11. 2024 ve výši ½).2. Žalovaný se žalobě nevyjádřil. Proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové a ani právní námitky.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že žalobkyně jako věřitel uzavřela s žalovaným jako dlužníkem smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne 7. 3. 2024, prostředky komunikace na dálku (smlouva o spotřebitelském úvěru). Byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8.190 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky ohledně níž je úvěrovaný v prodlení (viz smlouva). Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne 7. 3. 2024 převodem na účet č. , č. účtu, , ve výši 20.000 Kč (viz výpis z účtu). Žalovaný neuhradil ničeho (tvrzení žalobkyně).5. K posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr před poskytnutím úvěru žalobkyně uvedla, že tuto posoudila výpisem z účtu, výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (European Credit Bureau) nebo CRIF provozovaného společností Czech Credit Bureau a z údajů sdělených žalovaným.6. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.7. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. V této právní věci se žalobkyně domáhá plnění na základě citované úvěrové smlouvy ze dne 7. 3. 2024, které obsahově splňují všechny podstatné náležitosti stanovené v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. Žalobkyně prokázala splnění podmínek ohledně požadavku na posouzení úvěruschopnosti spotřebitele před poskytnutím úvěru podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když prověřila úvěruschopnost žadatele z výpisu z účtu (viz předložený výpis z účtu za období 12/2023–2/2024, dále OP, údaje sdělené v žádosti o úvěr a výpis z registru platebních informací). S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že uplatněný nárok na zaplacení žalované částky je důvodný a žalobě plně vyhověl. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z jistiny vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaný dostal do prodlení a jeho výše byla určena v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.319 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 700 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21 % DPH podle § 137 občanského soudního řádu. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.