8 C 105/2020-51 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit jí celkem částku 16.508 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobkyně zaplatit částku 7.408 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 902 Kč s úrokovou sazbou 14,40 % ročně, odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1.459 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.047 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 291 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 9.566,33 Kč a na dlužném poplatku 6.941,67 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, přešla pohledávka za žalovaným na [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku 16.508 Kč. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně poskytl ke dni [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný měl zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 902 Kč s úrokovou sazbou 14,40 % ročně, poplatek za administrativní činnost 1.459 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek 5.047 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobkyně (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 17.408 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 291 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne a podacím lístkem, bylo prokázáno, že žalobkyně se stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení pohledávky v celkové výši 22.834,94 Kč. Podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalovanému poskytl finanční částku 10.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčku žalobkyni v úplnosti nevrátil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky 10.002 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.053,57 Kč, společně se sjednaným 14,40 % úrokem ročně, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému povinnost uhradit tyto částky žalobkyni a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaný se ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobkyni. Pokud se týká nároku žalobkyně na zaplacení poplatku ve výši 6.506 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31.12.2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 588 o. z.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.252 Kč. Protože však žalobkyně nebyla ve věci úspěšná zcela, je její nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 21,18 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni, činí částku 476,97 Kč.