11 C 174/2020-41 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 8.493 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že žalovaný je doposud vlastníkem stavby bez č.p./č. e. stojící na pozemku žalobce parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], o celkové výměře 242 m2, v [katastrální uzemí]. Na základě užívání pozemků k umístění stavby ve vlastnictví žalobce vzniká vlastníku stavby (žalovanému) bezdůvodné obohacení, které lze vyčíslit jako nájemné v místě a čase obvyklé, kdyby byla uzavřena nájemní smlouva za obvyklých podmínek. Předmětem žaloby je nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], tj. 427 dní. Obvyklá výše nájemného v dané lokalitě činila 30 Kč / m2 ročně. Žalobce tak požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 8.493 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky s termínem splatnosti do [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval a dnem [datum] se dostal do prodlení, proto žalobce požaduje po žalovaném též zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil Výpis z katastru nemovitostí – list vlastnictví [číslo] a list vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], Snímek ortofotomapy a Výzvu k zaplacení ze dne [datum] s Doručenkou. Podle ust. § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2999 věty prvé o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předloženými doklady bylo prokázáno jednak vlastnictví žalovaného stavby bez č.p./č.e. (jiná stavba) stojící zčásti též na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], a jednak vlastnictví pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] o celkové výměře 242 m2 v [katastrální uzemí] státem s příslušností hospodařit s těmito pozemky žalobci. Bezplatným užíváním těchto pozemků žalovaným dochází na úkor žalobce k obohacení žalovaného a žalovaný musí žalobci vydat, oč se obohatil (§ 2991 o. z.). Bezdůvodné obohacení žalobce uplatnil ve výši obvyklého nájmu obdobných pozemků (§ 2999 o. z.) a vyzval žalobce k zaplacení celkové částky 8.493 Kč. Protože žalovaný požadovanou částku žalobci ve stanovené lhůtě nezaplatil a ocitl se tak v prodlení se splácením peněžitého dluhu je žalobce oprávněn požadovat též zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Soud posoudil nárok žalobce jako zcela důvodný a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady sestávají z náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (2x náhrada po 100 Kč za dva úkony spočívající v sepsání žaloby a sepsání předžalobní upomínky). Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Česká republika, coby žalobce, je dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vždy od placení soudních poplatků osvobozena, a proto v důsledku vyhovění žalobě tímto rozsudkem došlo ke vzniku poplatkové povinnosti žalovanému. S ohledem na předmět sporu činí poplatek dle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků částku 1.000 Kč. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.