11 C 6/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 12.112 Kč příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.600 Kč s úrokovou sazbou 19,52 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 390 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední platbu na pohledávku žalovaná uhradila dne [datum] s tím, že na celkový dluh zaplatila pouze částku 12.038 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku 12.112 Kč sestávající z dlužné jistiny 9.420,54 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2.691,46 Kč. Ode dne postoupení pohledávky na žalobce žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužných částek. 2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru –„ Fajnpůjčka“ [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], SE, [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni [datum] žalované peněžní prostředky ve výši 13.000 Kč formou peněžité zápůjčky a žalovaná se zavázala zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 2.600 Kč, administrativní poplatek 2.600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 5.200 Kč. Celková dlužná částka, kterou měla žalovaná na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 23.400 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 390 Kč se splatností prvé splátky nejpozději do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 32,15 % ročně, přičemž žalobce touto žalobou uplatňuje úrok toliko ve výši 19,52 % ročně. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávek ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. 6. Z výzvy k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky v celkové výši 15.632,79 Kč. 7. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 13.000 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčku žalobci v úplnosti nevrátila. Jelikož postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky v částce 9.420,54 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.573,27 Kč, společně se smluvním 19,52 % úrokem ročně jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalované též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaná se ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. 12. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení poplatku ve výši 2.691,46 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se tohoto poplatku nemohl vyhovět (§ 588 o. z.). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení by tak činila 2.252 Kč. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 55,6 % a tedy výše náhrady nákladů řízení, jež je žalovaná povinna zaplatit žalobci činí částku 1.252,10 Kč.