16 C 215/2018-196 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 8. 2018 a změněnou a doplněnou dne 20. 1. 2019, 27. 1. 2021, 24. 3. 2021, 20. 4. 2021 a dne 28. 6. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 168.500 Kč a úrok z prodlení z částky 60.000 Kč ve výši 9 % ročně od 15. 8. 2018 do zaplacení, z částky 15.000 Kč ve výši 9 % ročně od 10. 1. 2019 do zaplacení, z částky 55.000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 20. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 38.500 Kč od 28. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že od března 2016 jsou žalobce a žalovaná podílovými spoluvlastníky nemovitosti v [katastrální uzemí] na [anonymizováno], [územní celek], a to pozemku parc. č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], jehož součástí je stavba – objekt bydlení [adresa], kdy jejich spoluvlastnické podíly jsou stejné – u každého ½. Jde o trvalé bydliště žalované. Společně s žalovanou v předmětném domě bydlí a společně jej s předmětnou nemovitostí užívají, také její matka [anonymizováno] s manželem [anonymizováno] a jejich synem s [jméno] [příjmení], kterým žalovaná umožňuje bydlet v předmětném domě, a to právě již od března 2016, kdy dochází k užívání celé předmětné nemovitosti, včetně celého předmětného domu, tedy nad rámec spoluvlastnického podílu žalované, což plyne i z poměru velikosti předmětné nemovitosti a předmětného domu a právě počtu čtyř (4) osob, které předmětnou nemovitost s předmětným domem užívají s tím, že jde o přízemní dům, který zahrnuje jeden byt. Po provedeném dokazování a znaleckém posudku žalobce požadoval za toto„ nadužívání“ předmětné nemovitosti částku odpovídající obvyklé výši nájemného v místě a čase za užívání předmětné nemovitosti s ohledem na svůj spoluvlastnický podíl, tedy částku 3.500 Kč za kalendářní měsíc za období od 1. 3. 2016 do 31. 3. 2021. Žalobce uvedl, že poprvé s žalovanou jednal prostřednictvím její matky v rámci osobního jednání, kdy přišel do předmětného domu, kde byli žalovaná, matka žalované, partner žalované, a žalobce tak jednal s těmito osobami. Nakonec jednal převážně s matkou žalované [anonymizováno], která žalobci rovněž platila jednotlivé částky na úhradu náhrady na užívání nemovitosti a takto mu bylo zaplaceno celkem 45.000 Kč, což žalobce započítal na uplatněný nárok. Požadovanou částku 168.500 Kč žalobce vypočetl tak, že na celkovou částku, která mu podle jeho tvrzení za uvedené období měla být uhrazena, tj. tedy 3.500 Kč měsíčně za období 61 měsíců, což činí 213.500 Kč, započítal úhrady matky žalované ve výši 45.000 Kč. 2. Žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou dne 11. 3. 2019 na adrese [adresa]. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, kdy má za to, že v tomto případě je zde nedostatek její pasivní věcné legitimace. Žalovaná nemovitost v žalovaném období vůbec neužívala, když se s nabytím zletilosti se z domu odstěhovala a neužívá ji dosud. Žalovaná nerozporuje, že nemovitost užívají její rodinní příslušející, avšak není tak činěno na základě souhlasu žalované, když žalovanou defacto nikdo nikdy o souhlas nežádal. Nemovitost je rodinnými příslušníky žalované užívána na základě dohody, kterou však uzavřela matka žalované se svým manželem na straně jedné a žalobce na straně druhé. O tom svědčí i fakt, že tito rodinní příslušníci za užívání nemovitosti žalobci hradili sjednané nájemné. Žalovaná tedy nemohla nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu. U jednání byla sice přítomna, avšak spíše fyzicky, nikdo se s ní o obsahu dohod nebavil. Matka nejednala za žalovanou, nýbrž svým vlastním jménem. Je extrémně nespravedlivé žádat po žalované, která nemovitost neužívá, náhradu za nadužívání jejího spoluvlastnického podílu, když je nemovitost užívána třetími osobami, byť se jedná o rodinné příslušníky žalované. Protože tyto třetí osoby nemovitost užívají na základě ujednání mezi nimi a žalobcem. Zároveň zpochybnila spoluvlastnické právo žalobce k předmětné nemovitosti. Dále namítala, že se žalobce nepodílel žádným způsobem na úhradě nákladů nutných pro zachování předmětné nemovitosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 4. Žalovaná je podílovým spoluvlastníkem předmětného pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba parc. [číslo] s podílem o velikosti ½, od 14. 6. 2004 na základě darovací smlouvy ze dne 1. 9. 2003, a žalobce je podílovým spoluvlastníkem tohoto pozemku s podílem o velikosti ½ od 13. 1. 2016, a to na základě příklepu soudního exekutora. Ke dni 24. 3. 2021 žádná poznámka spornosti či upozornění v katastru nemovitostí, která by se týkala této nemovitosti, zapsána není. (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 24. 3. 2021) Žádný z účastníků netvrdil a ani z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by probíhalo řízení, ve kterém by bylo zpochybňováno spoluvlastnické právo žalobce k předmětné nemovitosti. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] a ze svého rejstříku soud zjistil, že pod uvedenou spisovou značkou je u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví žalobce a žalované a že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku skončeno není. 5. Z data narození žalované vyplývá, že tato dovršila 18 let dne 4. 2. 2018 a soud má na základě výpisu z centrální evidence obyvatel a účastnické výpovědi žalované za zjištěné, že před dovršením 18. let žalovaná neuzavřela manželství. 6. [anonymizováno] zaplatila žalobci náhradu za užívání předmětné nemovitosti za dobu trvání jejich spoluvlastnictví v celkové výši 45.000 Kč, kdy poslední platba se uskutečnila 22. 11. 2017, což soud zjistil z nerozporovaného tvrzení žalobce, svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] a pokladních dokladů. 7. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že ona sama žádné náklady na zachování předmětné nemovitosti, včetně vytápění domu, nevynaložila. Tyto náklady vždy platila její matka s manželem. Žalovaná předmětnou nemovitost užívala zároveň se svou matkou, jejím manželem a jejich synem do ledna 2018, kdy ukončila střední školu a odstěhovala se do [obec] kvůli zaměstnání, a od té doby tam bydlí. Žalovaná o tom, že druhým podílovým spoluvlastníkem nemovitosti je žalobce, ví od doby, kdy to jí a její matce řekl sám žalobce při své návštěvě v předmětné nemovitosti. Žalobce jednal vždy s matkou žalované. Žalovaná neřešila užívání nemovitosti s žalobcem ani po svém odstěhování, nechala matku v domě bydlet. Matka žalované se svou rodinou užívá všechny místnosti v domě a, když žalovaná přijede na návštěvu, také je užívá. Takto byl dům užívání i od té doby, kdy tam byl žalobce. V době, kdy žalovaná byla nezletilá a bydlela v tom domě, neměla žádné své příjmy, ani výživné od vlastního otce, a všechno jí platila matka. Žalovaná ví, že její matka má nějakou dohodu s žalobcem. Žalovaná matce nechala užívat svou polovinu. Žalované její matka řekla, že dům byl vydražen neoprávněn a podvodně, takže když dostala žalovaná výzvu od žalobce, předala jí zástupci matky, který je nyní i zástupcem žalované a tuto věc řeší. Žalovaná nedala matce výslovný souhlas s užíváním její poloviny ani ji nevyzvala, aby se vystěhovala. Nebavily se o tom. Prostě se odstěhovala a nic matce neřekla. Brala to tak, že když tam všichni bydleli od jejího narození, tak že tam můžou bydlet i nadále. S žalobcem neřešila bydlení své matky a ostatních osob v domě. Matka si to se žalobcem řešila sama. Matka žalované za užívání nic neplatí. 8. Matka žalované [anonymizováno] v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že v předmětném domě bydlí asi od svých 18 let, že ten dům daroval jí a žalované otec svědkyně, a to každé jednu polovinu. Od té doby tam bydlela svědkyně sama s žalovanou. Od roku 2009 tam bydlí manžel svědkyně a od roku 2010 i jejich společný syn. Žalovaná se v lednu 2018 odstěhovala do [obec] za prací. Svědkyně žalované řekla, že je podílovým vlastníkem domu, když jí ještě nebylo 18 let. Svědkyně věděla, že má exekuci, tu zaplatila 2x, ta její polovina domu byla vydražena neprávem, okradla jí zástupkyně jedné společnosti. Když tam poprvé přišel žalobce, tak tehdy svědkyně žalované poprvé řekla, že žalované patří polovina domu. Když přišel pan [anonymizováno] poprvé, jednal se svědkyní a jejím manželem. Když přijel, řekl svědkyni, že je vlastníkem ½ domu a ona byla překvapená, protože měla svoji ½ domu zaplacenou. Tak mu to řekla a on jí ukázal papíry, které dokládaly jeho vlastnictví. Podle ní nemohl být vlastník, když měla zaplaceno. [anonymizováno] se však ptal, jak to budou řešit dál, a dohodli se na tom, že svědkyně si najde nějakého právníka a pak to budou řešit. Podruhé přišel s tím, že vymění zámky u hlavních dveří, nebo mu budou platit nájem, a to všichni, kdo tam jsou. Svědkyně se bála, že bude ostuda, tak mu řekla, že se domluví a že mu bude nějaký nájem platit. Od té doby mu nějaký nájem platila, nějak kolem 3.500 Kč měsíčně,