16 C 236/2020-68 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 ve znění dle doplnění ze dne 22. 4. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 24.506 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.817,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8.371,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 23,72 % ročně z částky 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 1. 7. 2016 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na další straně předmětné smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce vyjma jistiny též úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.100 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč. Žalovaná při uzavření smlouvy zvolila rovněž doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit poplatek ve výši 406 Kč. Vše uvedené se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 8. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 4. 8. 2016. Celkově žalovaná zaplatila částku 2.000 Kč. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 24.506 Kč (z toho 15.000 Kč na jistině a 9.506 Kč na dlužných úhradách), kapitalizovaných úroků ve výši 8.371,18 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve 2.817,50 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.371,18 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč od 12. 8. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.817,50 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.000 Kč od 19. 8. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů. 3. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 1. 7. 2016 soud zjistil, že ji uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO] jako úvěrující a žalovaná jako zákazník, což obě smluvní strany stvrdily svými podpisy. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 15.000 Kč, jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem v celkové výši 26.506 Kč (z toho jistina ve výši 15.000 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč, úrok ve výši 2.100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč) a s poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč v 58 týdenních splátkách po 457 Kč se splatností první splátky 7. den od uzavření smlouvy, přičemž je ve smlouvě dále uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet v hotovosti. Pro případ hotovostního režimu je ve smlouvě uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi předány při podpisu smlouvy. Pro případ čerpání bezhotovostním převodem na osobní účet zákazníka je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13. kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky, které nejsou nikým podepsány. Ve smluvních podmínkách je přitom drobným písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky. Dle tabulky přehledu plateb žalobce evidoval ke dni 6. 12. 2019 poslední platbu od žalované dne 4. 8. 2016, a že žalovaná zaplatila z titulu uvedené smlouvy částku celkem 2.000 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a tato společnost není bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005, přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, které bylo žalované dle podacího lístku odesláno dne 7. 1. 2020, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobce a o této skutečnosti byla žalovaná informována. Z výzvy datované dnem 7. 5. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. 4. Předmětem řízení je žalobci postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále „jen OZ“) jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 5. Dle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 7. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. 9. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 10. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že úvěrující společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o půjčce [číslo] poskytl žalované při podpisu této smlouvy dne 1. 7. 2016 částku 15.000 Kč