9 C 41/2021-50 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně (dříve pod označením [právnická osoba], [IČO]) uzavřela se žalovanou dne [datum] formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši [částka] nejpozději dne [datum]. Mezi smluvními stranami byl sjednán paušální úrok z úvěru ve výši [částka], který tvoří součást poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a emailové adresy. Následně žalovaná odsouhlasila znění rámcové úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách žalobkyně. Žalovaná dále uvedla číslo bankovního účtu, a umožnila žalobkyni přístup do bankovního účtu č. [bankovní účet]. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, byl žalované zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností [datum]. Žalovaná návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a hesla a žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne [datum]. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] a klientským číslem u7vv82. Žalovaná na svůj dluh zaplatila platbou ze dne [datum] pouze částku [částka]. Zbývající dlužnou částku žalovaná ani přes upomínky žalobkyně nezaplatila. V případě, že by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaná bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne [datum]. K nařízenému jednání se nedostavila ani žalobkyně a její zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně (vystupující v té době pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaná uzavřely prostřednictvím webové stránky žalobkyně nejprve dne [datum] rámcovou úvěrovou smlouvu a následně téhož dne také jednotlivou smlouvu o úvěru č. u7vv82, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], na dobu 25 dnů a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru. Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činí [částka], z toho úrok z úvěru činí [částka]. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím platební brány The Pay dne [datum] odeslala na účet uvedený ve smlouvě o úvěru ([bankovní účet]) částku [částka], kdy tato částka byla na uvedený účet připsána téhož dne. Majitelkou i jedinou osobou s dispozičními oprávněními předmětného účtu byla žalovaná. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě pohledávky z titulu spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně dne [datum] odeslal žalované korespondenci na adresu [adresa žalované]. 4. Podle ustanovení § 550 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 5. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění novely [číslo] Sb. (dále jen„ ZSÚ“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru č. u7vv82 ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalované na její výše uvedený účet peněžní prostředky ve výši [částka], které měla žalovaný spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit nejpozději dne [datum]. Soud vzal za prokázané, že žalovaná do [datum] (datum poslední splátky žalované) zaplatila pouze částku [částka]. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně pouze tvrdila, že schopnost žalované splácet úvěr posoudila z informací, získala nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a registru exekucí, kdy zjistila, že žalovaná se v těchto registrech nenachází. Dále uvedla, že s ohledem na výši poskytnutého úvěru žalovaná zcela jistě mohla tento úvěr splatit, pokud by k tomu měla vůli. Žalobkyně nepředložila (ani nenavrhla) žádné důkazy k prokázání svých tvrzení o prověření žalované v insolvenčním rejstříku a registru exekucí. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 5. 2021, č. j. 9 C 41/2021-38, byla žalobkyně mimo jiné poučena, že neunesení důkazního břemene ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného může mít za následek neúspěch v řízení. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně toto důkazní břemeno skutečně neunesla, a byl proto připraven žalobkyni o tomto svém závěru poučit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, sama se svým postupem v řízení zbavila možnosti být ve shora naznačeném smyslu poučena. Jestliže tedy v řízení nebylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru dostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr (že by úvěruschopnost žalované vůbec zkoumala), je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. Soud k této neplatnosti podle § 588 o. z. přihlédl bez návrhu. Převzala-li tedy žalovaná částku [částka] na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku podle § 2991 odst. 2 o. z. poníženou o úhrady, které žalovaná na tuto smlouvu žalobkyni již poskytla, tedy o částku [částka]. Žalobkyně má tak nárok na vrácení zbývající jistiny ve výši [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost pohledávky soud odvíjí od předžalobní výzvy k plnění, ve které byla žalované uložena povinnost plnění ve lhůtě tří dnů od doručení výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum], doručena pak byla ve smyslu ustanovení § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Žalovaná se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni dostala již [datum]. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z přisouzené částky [částka] od následujícího dne po úhradě poslední splátky žalované, tj. od [datum] do zaplacení, neboť za toto období žalobkyně v žalobě úrok z prodlení po žalované požadovala uhradit. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení se řídí ustanovením § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení požadovaná ž