11 C 238/2021-51 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 30.161,87 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 12.320 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.676 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.339 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3.305 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 18 měsíčních splátkách po 1.518 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum] s tím, že na celkovou pohledávku uhradil toliko 3.118 Kč. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 13.646,84 Kč a na dlužném poplatku 9.910,03 Kč. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal předchůdci žalobce zaplatit částku 8.917 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2.920 Kč a za administrativní činnost ve výši 4.208 Kč. Celkovou částku (zápůjčku a poplatek) se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne [datum] s tím, že na celkovou pohledávku uhradil toliko 2.740,79 Kč. Předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 3.864,21 Kč a na dlužném poplatku 2.740,79 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdcem žalobce a žalobcem přešly pohledávky z obou zápůjček za žalovaným na společnost [právnická osoba] Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Za období od postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k plnění. 2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 3.676 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5.339 Kč a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3.305 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 27.320 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1.518 Kč. 5. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl ke dni [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s touto zápůjčkou úrok 1.789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 2.920 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 4.208 Kč. Celkovou dlužnou částku, kterou měl žalovaný na základě této smlouvy zaplatit předchůdci žalobce (zápůjčka, úrok, poplatky) činila 18.917 Kč. Žalovaný měl splatit celkovou částku v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum], ve spojení s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávek z obou zápůjček v celkové výši 42.373,75 Kč. 8. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným v obou případech smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž ze smluv plnil a žalovanému poskytl finanční částku 15.000 Kč a 10.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později zápůjčky žalobci v úplnosti nevrátil. Jelikož postoupení pohledávek z obou zápůjček na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu v rozsahu nesplacené zápůjčky ze smlouvy [číslo] v částce 14.912,87 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3.627,78 Kč, společně se sjednaným 29% úrokem ročně, a v rozsahu nesplacené zápůjčky ze smlouvy [číslo] v částce 3.864,21 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.970,43 Kč, společně se sjednaným 29% úrokem ročně, jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalovanému též povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení má pak oporu v ustanovení § 1970 o. z., neboť žalovaný se ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. 13. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení poplatku za zápůjčku [číslo] ve výši 8.644 Kč a poplatku za půjčku [číslo] ve výši 2.740,79 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť je považuje za sjednané v rozporu se zákonem. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z., lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Jiné plnění z peněžité zápůjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v [obec] ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a [název soudu] v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003 (jejich judikatura se sice vztahuje k ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013, nicméně soud se domnívá, že vzhledem ke stejnému znění relevantního ustanovení o. z. je tato judikatura aplikovatelná i na daný případ), přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto poplatků nemohl vyhovět (§ 588 o. z.). 14. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V této věci byl úspěch žalobce jen nepatrně vyšší, než byl jeho neúspěch, proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.