16 C 75/2021-74 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 11. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení a) částky 31.429 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.593,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11.414,57 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 19.748,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úroku 20,5 % ročně z částky 19.748,86 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, b) částky 3.452 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 195,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.464,3 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2.416,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % a úroku 20,5 % ročně z částky 2.416,78 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, kdy se jednalo o dva nároky. Nárok a) na zaplacení částky 31.429 Kč a příslušenství žalobce opíral o smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 15. 2. 2016 mezi společností [právnická osoba], a žalovaným, na základě které měla uvedená společnost poskytnout žalovanému částku 34.000 Kč a dle tvrzení žalobce žalovaný na tuto smlouvu uhradil pouze 30.997 Kč. Nárok b) na zaplacení částky 3.452 Kč a příslušenství žalobce opíral o smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřenou dne 28. 12. 2015 mezi společností [právnická osoba], a žalovaným, na základě které měla uvedená společnost poskytnout žalovanému částku 16.000 Kč a dle tvrzení žalobce žalovaný na tuto smlouvu uhradil 25.925 Kč Žalovaný k žalobě uvedl, že je pravda, že uzavřel tvrzené smlouvy o zápůjčkách s [anonymizována dvě slova]. Ty peníze dostal na ruku v hotovosti. Neví, jakou celkovou částku na každou ze smluv zaplatil. Pokud má z uvedených smluv nějaký dluh, tak žádá o možnost jeho splácení po částkách maximálně ve výši 2.500 Kč, protože jeho příjmy mu neumožňují platit víc a v poslední době pomáhal bez nároku na odměnu v oblastech zasažených tornádem. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze žalovaný a žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalobce a u jednání soud provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy a zjistil následující skutečnosti. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 15. 2. 2016, soud zjistil, že tuto mezi sebou uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný jakožto zákazník, že jmenovaná společnost při podpisu smlouvy vyplatila žalovanému v hotovosti částku 34.000 Kč, že žalovaný se zavázal vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s úrokem ve výši 4.476 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 6.987 Kč a s poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 16.963 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 1.041 Kč a jednou splátkou ve výši 1.007 Kč se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. V kolonce pro případ hotovostního režimu splátek je ve smlouvě uvedeno, že celá částka zápůjčky je převzata zákazníkem při podpisu smlouvy. V kolonce pro případ bezhotovostního režimu splátek je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13. kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ve smluvních podmínkách je přitom drobným písmem, nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 12. 2015, soud zjistil, že tuto mezi sebou uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný jakožto zákazník, že jmenovaná společnost při podpisu smlouvy vyplatila v hotovosti žalovanému částku 16.000 Kč, že žalovaný se zavázal vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s úrokem ve výši 2.107 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 3.288 Kč a s poplatkem za hotovostní režim splátek ve výši 7.982 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 490 Kč a jednou poslední splátkou ve výši 467 Kč, se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. V kolonce pro případ hotovostního režimu splátek je ve smlouvě uvedeno, že celá částka zápůjčky je převzata zákazníkem při podpisu smlouvy. V kolonce pro případ bezhotovostního režimu splátek je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13. kalendářních dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ve smluvních podmínkách je přitom drobným písmem, nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení zápůjčky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek (postoupené pohledávky), z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a z podacího lístku soud zjistil, že pohledávky společnosti [právnická osoba] z titulu výše uvedených smluv o zápůjčce byly postoupeny žalobci. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum] a jeho předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. Z tabulky umoření vyhotovené dne 27. 1. 2020 ke smlouvě o zápůjčce ze dne 28. 12. 2015 bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 28. 12. 2015 činila 16.000 Kč, že do 21. 3. 2019 bylo zaplaceno na tuto smlouvu celkem 25.925 Kč a že dne 21. 1. 2020 byla uhrazena částka 3.452 Kč, čímž byl dluh zcela uhrazen. Žalovaný k tomuto uvedl, že si myslí, že po 27. 1. 2020 již žalobci na uvedené půjčky ničeho neplatil. Z tabulky umoření vyhotovené dne 27. 1. 2020 ke smlouvě o zápůjčce ze dne 15. 2. 2016 bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným dne 15. 2. 2016 činila 34.000 Kč, že do 21. 3. 2019 bylo zaplaceno na tuto smlouvu celkem 30.997 Kč, a že dne 21. 1. 2020 byla uhrazena částka 31.429 Kč, čímž byl dluh zcela uhrazen. Žalovaný uvedl, že najednou částku 31.429 Kč nikdy neplatil. Vzhledem k tomu, že žalobce neuvedl, kdo poslední úhrady provedl, a žalovaný uvedl, že nikdy najednou celou částku 31.429 Kč neuhradil, není soudu jasné, kdo uvedené částky dne 21. 1. 2020 uhradil. Ze zákaznické karty ze dne 15. 2. 2016 soud zjistil, že při uzavírání smlouvy o zápůjčce dne 15. 2. 2016, žalobce do karty sice zaznamenal údaje týkající se osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalovaného, nicméně soudu nebyly předloženy žádné doklady, z nichž byly uvedené údaje zjištěny. Zároveň je v této kartě uvedeno, že bylo předloženo„ SIPO“ označené čísly„ [anonymizována tři slova]“ a výpisy z bankovního účtu„ [anonymizována tři slova]“, kdy z uvedeného není vůbec zřejmé, jakého období se uvedené doklady měly týkat. Žalovaný přitom uvedl, že on dokládal, že je OSVČ a nějaké výpisy z účtu. Žádné důkazy prokazující ověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele při uzavírání smlouvy dne 28. 12. 2015 žalobce soudu nepředložil, a zákaznickou kartu z 15. 2. 2016 rozhodně nelze považovat za doklad o ověřování úvěruschopnosti žalovaného v prosinci roku 2015, což je 2 měsíce předtím, i když ji žalobce jako důkaz k této skutečnosti navrhoval. Podle § 132 o.s.ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky zapůjčitele vůči vydlužiteli ze smluv o zápůjčce uzavřených podle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále „jen OZ“) jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené